Jak se píše na stránkách deníku The Guardian, globální emise klesly v roce 2020 díky celosvětovým lockdownům zhruba o 7 procent. Jenže, pokles v rozmezí cca 5–6 procent je podle článku nutný každý rok, pokud se má teplota na Zemi udržet v rozmezí max. 1–2 stupňů navíc oproti době před průmyslovou revolucí.

Článek, publikovaný týmem pod vedením kanadské výzkumnice Corinne Le Quéré v prestižním vědeckém časopisu Nature, hovoří o postupném snižování emisí skleníkových plynů již před začátkem pandemie. Tempo ovšem nebylo dostatečné. Jak varuje mezinárodní Agentura pro energii, jejímž členem je i Česká republika, ekonomiky, které se zotavují z covidových lockdownů, hrozí překročením předpandemické úrovně emisí již v horizontu několika příštích měsíců.

Podle Le Quéré, autorky studie, je nyní svět na křižovatce v souvislosti s tím, jak vlády opět pumpují peníze do ekonomiky ve snaze oživit ji po dlouhém lockdownu. „Musíme emise snižovat zhruba o stejné množství, na které zní propad (kvůli pandemii), a to každé dva roky, ale úplně jinými metodami,“ urguje vědkyně. Je podle ní důležité, aby jednotlivé vlády během postpandemické obnovy prioritizovaly právě otázku klimatu. „Pořád jsme nepochopili, že nemůžeme řešit změnu klimatu coby okrajovou záležitost,“ varuje Le Quéré.

„Pokles v emisích CO2 (během pandemie covid-19) zdůrazňuje rozsah akcí a pozornosti, kterou mezinárodní komunita musí věnovat problému klimatických změn,“ píší dále výzkumníci.

Glen Peters, jeden ze spoluautorů studie, hovoří o potřebě strukturálních změn. Ekonomiky se podle něj musí odvrátit od fosilních paliv a dalších aktivit, které produkují vysoké hodnoty CO2. „Emise byly v roce 2020 nižší s tím, jak se snížilo využívání fosilní infrastruktury a ne tím, že by tato infrastruktura byla zrušena,“ uvedl Peters pro The Guardian.

„Až bude tato infrastruktura na fosilní paliva opět vrácena do provozu, je zde velké riziko, že se emise v roce 2021 odrazí zpět, stejně jako tomu bylo po globální ekonomické krizi v roce 2009,“ varuje vědec. Studie, na které se podílel, zdůrazňuje, že každoroční tempo emisních redukcí se musí v bohatých zemích zvýšit zhruba desetinásobně, ač tyto země již nyní své emise snižují. Jak studie dále zmiňuje chudší země své emise zatím nedokážou redukovat vůbec, ačkoli i u nich je drastická redukce potřeba, mají-li naplňovat cíle Pařížské klimatické dohody.