Vědci se rozhodli provést srovnávací studii, která měla ukázat, zda jsou antigenní testy na koronavirus stejně spolehlivé jako dnes nejčastěji používané PCR testy. Antigenní testy jsou výrazně levnější a výsledek testu je znám podstatně rychleji. Zatímco metoda PCR vyžaduje přibližně 4 hodiny času na vyhodnocení, u antigenních testů jde o 30 minut. Zdálo by se tedy, že antigenní testy jsou rozhodně lepší.

Jenže to má háček.

Fakultní nemocnice Motol, která se na studii prováděné ve druhé polovině října tohoto roku podílela, upozorňuje, že spolehlivost antigenních testů se pohybuje pod 70 procenty. Přibližně třetinu potenciálně pozitivních lidí tak testy nemusí odhalit. Nebo naopak za pozitivního označí chybně člověka, který je zdráv. Pro plošné testování jsou tedy podle odborníků nevhodné.

„Výsledky studie jsou opravdu daleko za očekáváním. Celková senzitivita antigenních testů se podle našeho zjištění pohybuje pod hranicí 70 %. Náš odhad byl přitom zhruba 85 %,“ uvedl k tomu prof. MUDr. Pavel Dřevínek, Ph.D., přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol.

V rozhovoru pro Český rozhlas doplnil, že antigenní testy nerelativně často neodhalily přítomnost viru ani u lidí, kteří měli alespoň jeden nebo více příznaků nemoci.

„Výsledky nás překvapily, nejvíce u symptomatické skupiny pacientů. Tam se dalo očekávat, že virová nálož má určitou hladinu, která může být detekována. Přesto jsme ani u této skupiny nezachytili vyšší citlivost antigenních testů v porovnání s celkovou skupinou. Citlivost se pohybovala na maximální úrovni 75 procent. Takže u čtvrtiny pacientů nedokážeme přítomnost infekce identifikovat,“ poznamenal pan profesor.

Končící ministr Prymula v polovině října, ještě před vyhodnocením studie, počítal s chybovostí antigenních trestů na úrovni asi 17 procent a jejich využití k plošnému otestování populace hájil. „Když tuhle skupinu netestujeme vůbec, tak nám uniká 100 procent, takhle nám unikne někde mezi 3–17 procenty,“ uvedl.