Evropská mainstreamová média po celý včerejší den neskrývala nadšení z výsledku nizozemských voleb. Týdny před volbami vše nasvědčovalo tomu, že vládnoucí lidovci premiéra Rutteho skončí až za vítěznou euroskeptickou Stranou pro svobodu Geerta Wilderse. Takový výsledek by byl vzpruhou pro všechny euroskeptické strany, ale na rozdíl od loňského referenda ve Velké Británii o EU tentokrát Národní fronta, AfD či Švédští demokraté důvod k úsměvu nemají.

Příští měsíc se však konají ve Francii prezidentské volby a stejně jako Geert Wilders, také Marine Le Penová volá po uspořádání referenda, ve kterém by se občané vyjádřili k setrvání Francie v Evropské unii. Deník Huffington Post publikoval graf, který shrnuje průzkumy veřejného mínění od začátku února do první poloviny března, a vše nasvědčuje tomu, že minimálně v prvním kole pravděpodobně uspěje právě šéfka Národní fronty.

Někdejší horký favorit Francois Fillon s nemenší pravděpodobností nepostoupí do druhého kola. Několik procent mu ubrala kauza s vyplácením státních peněz manželce, která však za poměrně vysoké finanční obnosy neodváděla žádnou práci. Na oblibě mu ale nepřidalo ani zveřejnění jeho prezidentských plánů. Fillon chce snížit počet pracovních míst ve státní správě o půl milionu, zvýšit věk pro odchod do důchodu ze 62 na 65 let a zrušit pětatřicetihodinový pracovní týden.

Naopak Le Penová se stále drží v čele prezidentského pelotonu, byť její náskok nad socialistickým kandidátem Emanuellem Macronem se počítá na pouhé desetiny procenta. Aktuálně se jeví jako nejreálnější, že proti sobě ve druhém kole stanou právě Le Penová a Macron. Výzkumné agentury však stále počítají i s variantou, že se do druhého kola nakonec protlačí republikánský kandidát Fillon.

Z pohledu Le Penové by však byli oba rivalové nad její síly. Půjde tedy jen patrně o to, s kým prohraje o více procent. Dle trendového grafu deníku Huffington Post, by šéfka Národní fronty podlehla Macronovi přibližně o dvacet procent, zatímco Fillonovi o asi šestnáct procent. Francouzští i evropští euroskeptici se ale stále utěšují výsledkem prezidentských voleb v USA, kde byl Donald Trump také dlouhou dobu považován za jasného outsidera.

Zdaleka ne všechna média ale považují prezidentské volby ve Francii za „hotovou věc“. Vlivný politický magazín The New Statesman například tvrdí, že před druhým kolem v květnu se ještě může udát mnohé. „Fillon možná bude nucen odstoupit, Macron ztratí dynamiku a Le Penová může být v průzkumech podceňována, stejně jako tomu bylo před britským hlasováním o EU a americkými volbami,“ píše magazín.