Ruské rakety a dělostřelecké granáty dál dopadají na území Ukrajiny a podle washingtonského Institutu pro studium války se ruský prezident Vladimir Putin ve 406. den této války zřejmě pokusí přimět svého běloruského kolegu Alexandra Lukašenka k ještě těsnější spolupráci.

„Kreml 4. dubna oznámil, že Putin a Lukašenko se 5. dubna setkají k soukromým dvoustranným rozhovorům a 6. dubna se v Moskvě zúčastní zasedání Nejvyšší státní rady svazového státu. … Ruský ministr obrany Sergej Šojgu 4. dubna zdůvodnil rozhodnutí Ruska rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku obviněním NATO ze zintenzivnění bojového výcviku a průzkumných aktivit v blízkosti ruských a běloruských hranic a obvinil Západ z eskalace války na Ukrajině poskytnutím další vojenské pomoci Ukrajině,“ uvedl institut.

Šojgu také oznámil, že ruský personál cvičí běloruské vojáky v používání systému Iskander včetně použití taktických jaderných zbraní.

ISW přesto tvrdí, že riziko jaderné eskalace celého konfliktu je minimální. „Je velmi nepravděpodobné, že by ruské rozmístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku ovlivnilo realitu na bojišti na Ukrajině,“ uvedl institut.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se vydal do Číny, Podle serveru Al – Džazíra se vydal do nejlidnatější komunistické země světa, aby zde probral ruskou agresi proti Ukrajině a čínský vliv na ruskou stranu v možné snaze tlačit Rusko k mírovým jednáním.  

Macron přijede do Číny během středy společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Během třídenní návštěvy se oba evropští politici setkají s čínským komunistickým vůdcem Si Ťin-pchingem a prý ho budou přesvědčovat, aby více tlačil na Rusko ve věci ukončení války na Ukrajině a současně se budou snažit posílit ekonomické vztahy EU a Číny.

„Hlavní otázkou, na kterou budou chtít Macron a von der Leyenová pravděpodobně tlačit, je pomoci získat určitou podporu Číny při jednání s Ruskem a pomoci pokročit na této frontě. Realisticky si nemyslím, že můžeme očekávat mnoho, ale myslím, že se všichni jasně shodují na tom, že je to priorita,“ řekla Al-Džazíře Zsuzsa Anna Ferenczyová, odborná pracovnice švédského Institutu pro bezpečnostní a rozvojovou politiku.

„Dvoustranné vztahy se zhoršují a myslím, že i ze strany Pekingu existuje snaha o obnovení vztahů,“ uvedla Zsuzsa Anna Ferenczyová, a dodala, že vedoucí představitelé EU chápou, že mají „skutečnou páku na Čínu a že je třeba z této pozice více vystupovat“. Také Čína má podle ní zájem na tom rozvíjet ekonomické vztahy s EU.

Macronova cesta je jeho první cestou do Číny od vypuknutí pandemie COVID-19. Jeho cesta navazuje na cestu německého kancléře Olafa Scholze z listopadu.

„Macron a prezident Spojených států Joe Biden se v telefonickém rozhovoru před cestou francouzského vůdce dohodli na zapojení Číny do urychlení ukončení války na Ukrajině, uvedl ve středu Elysejský palác,“ napsal k cestě server katarské televize.

„Oba lídři zmínili společnou ochotu zapojit Čínu do urychlení ukončení války na Ukrajině a podílet se na budování udržitelného míru v regionu,“ uvedl Macronův úřad v prohlášení.

Macron podle serveru katarské televize požádá čínského vůdce, aby nedodával zbraně Rusku.

„Macron bude muset hrát opatrnou hru,“ řekl Antoine Bondaz, výzkumný pracovník francouzského think tanku La Fondation pour la Recherche Stratégique. Špatně formulované prohlášení by podle něj mohlo neúmyslně signalizovat podporu postoje Pekingu a připsat výhru Komunistické straně Číny, místo aby Číně jasně naznačil, jaké nebezpečí válka představuje pro evropskou bezpečnost,“ uvedla Al-Džazíra.

Francie je stejně jako Čína jadernou velmocí, ale jaderných cvičení NATO se neúčastní. Macron by podle serveru katarské televize mohl žádat čínského vládce, aby se ostřeji vyjádřil ke krokům Ruska, které se chystá své jaderné zbraně rozmístit na území Běloruska.

Předsedkyně Evropské komise Leyenová se vůči Číně ostře vymezila, když minulý týden v Bruselu kritizovala „neomezené“ vazby Pekingu na Moskvu tváří v tvář „kruté a nezákonné invazi na Ukrajinu“. „To, jak bude Čína pokračovat v interakci s Putinovou válkou, bude určujícím faktorem pro budoucí vztahy mezi EU a Čínou,“ dodala.

Od čínského velvyslance při Evropské unii Fu Conga zaznělo, že je jejím projevem „zklamán“.

„Někteří analytici se domnívají, že by se Si mohl pokusit vrazit klín mezi USA a Evropu, která tradičně zaujímá méně jestřábí přístup k bilaterálním vztahům,“ uvedl také server katarské televize.

Americká zpravodajská stanice CNN upozornila, že předsedkyně Evropské komise Leyenová před cestou do Číny mluvila s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „EU chce spravedlivý mír, který respektuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny,“ napsala předsedkyně EK na twitteru.