O´Shea reaguje na článek maďarsko-americké novinářky Kati Martonové pro Los Angeles Times, kde Martonová mimo jiné uvedla, že Polsko a Maďarsko jsou demokracie už jen na papíře, podobně jako třeba Turecko.

„Většina takových článků si nezaslouží reakci. Jako polský občan a polsky mluvící člověk, který žil v Maďarsku, jsem ale dospěl k závěru, že je toho už příliš mnoho na to, abych to přehlédl. Dovolte mi, abych se s vámi podělil o některé své zkušenosti z těchto dvou zemí, které se vůbec nepodobají těm, které popisuje Martonová,“ píše v úvodu svého komentáře O´Shea.

Podle polsko-amerického novináře například vůbec není pravda, že jsou v Polsku opoziční představitelé pod palbou. Naopak na mnoha místech jsou prý tvrdě kritizováni vládní konzervativci, ať už ve finančních kruzích Varšavy, univerzitním městě Vratislavi nebo výrazně levicovém Gdaňsku.

„Možná jí unikly cetky zesměšňující vicepremiéra Jaroslawa Kaczyńského kvůli jeho lásce ke kočkám, které se prodávají ve varšavských obchodech se suvenýry. Nebo všudypřítomné nápisy ‚PiS Off‘, které ve slovní hříčce posílají do hajzlu vládnoucí stranu Právo a Spravedlnost. „Všudypřítomné jsou protivládní vzkazy, ať už se týkají kampaně nebo ne,“ tvrdí O´Shea, že Polsko je demokracií, kde nejsou opoziční názory nijak stíhány, jak se snaží levice v Evropě neustále naznačovat. „Pokud je vládnoucí vláda poloautoritářská, má tedy zvláštní způsob, jak se projevuje,“ podivuje se O´Shea.

Novinář reaguje také na stesky Martonové, že jsou v Polsku silné protiněmecké a protievropské nálady. „Za prvé, názory na tato témata se liší a výrazně závisí na zeměpisné poloze,“ upozorňuje O´Shea, že na mnoha místech naopak zaznívají silné proevropské hlasy. „Protiněmecké nálady jsou na denním pořádku v polském politickém diskurzu už dlouho dobu. Mohou za to staletí invaze, rozdělení a občasné devastace Varšavy a novodobý velkobratrský kapitalismus z Německa tomu také nepomáhá,“ píše O´Shea, že to není nic, co by si vymyslela současná vládnoucí strana.

Martonová se ve svém článku prý také dopouští fantazie, když tvrdí, že faktický vůdce Polska Jarosław Kaczyński přenechal prezidentský úřad někomu jinému, čímž chrání svůj vliv před důkladnou kontrolou. „Naopak, Kaczyńskému se od opozice dostává dostatek důrazné kontroly, takže by člověk mohl zapomenout, že není ani premiérem, ani prezidentem. Opoziční reklamy na něj útočí jako první a poslední. Jeho tvář se objevuje na obálkách polských časopisů. Mluví se o něm v diskusních pořadech. Levice s ním neomylně spojuje politiku, která se jí nelíbí,“ oponuje O´Shea s tím, že Kaczyński rozhodně před neustálým tlakem opozice ochráněn není.

Asi nejbláznivější myšlenkou Martonové ale prý byl názor, že v případě vítězství PiS v dalších volbách by mohlo dojít k oslabení pozice Polska jako hráze proti imperiálním záměrům ruského prezidenta Vladimira Putina. „Jaké Polsko autorka v posledních dvou letech sledovala?“ ptá se O´Shea. „Jak vám řekne každý zběžný pozorovatel polské politiky, bez ohledu na výsledek podzimních voleb je jistá jedna věc. Protože pokud se polská levice a pravice v něčem shodují, pak je to nenávist k Rusku,“ píše novinář.

A podobně zaslepený je podle něj pohled Martonové a vůbec evropské levice na Maďarsko. „Martonové pohled na Maďarsko je stejně zaslepený ideologií – přestože se tam narodila. Odvážně tvrdí, že Maďarsko už ani nelze považovat za demokracii, ale já s tím rozhodně nesouhlasím. S manželkou jsme v zemi žili během předvolebního období a v době vypuknutí války na Ukrajině.

„Ačkoli nás obě strany zasypávaly svými reklamami, vnímali jsme jistou společenskou spořádanost. V Budapešti nebyly opoziční síly ani zdaleka potlačeny, naopak byly více vidět. Příval pomoci ukrajinským uprchlíkům ukazuje obvinění Martonové z maďarské xenofobie jako naprostou lež,“ má jasno O´Shea.