Pokud by o udělování Krameriových cen za nezávislou žurnalistiku, jejichž sedmé slavnostní vyhlášení se uskutečnilo v Michnově paláci v Praze, referovala mainstreamová média, měla by nepochybně velký problém s oceněným spisovatelem Martinem Nezvalem. Sice mu Krameriovu cenu za nezávislou žurnalistiku dle poroty vynesla dlouholetá tvorba v oblasti publicistiky a literatury založená na politice a světě kolem nás, ale významnou roli sehrála jeho nejnovější kniha Holky z nezisku, kterou v minulém roce vydalo nakladatelství Naše vojsko. Její hlavní hrdina Abraham prchá před americkou politickou korektností až do Prahy, ale brzy se ukáže, že si příliš nepomohl. A jen ve velice mírné nadsázce se říká, že jde o jeden z nejpodvratnějších románů, který v tom roce v Evropské unii vyšel.

„Po přečtení Holek z nezisku mě zamrazilo. Takto otevřeně nikdo problémy našeho světa ještě nepopsal,“ konstatoval diplomat a politik Jaroslav Bašta, který se ujal laudatia. Podle něj Nezvalův román odhaluje věci až na dřeň, a i to vysvětluje, proč měl autor takové problémy najít vydavatele této knížky. Na to, abychom mohli tvrdit, že žijeme v demokratickém státě, vyžadovalo vydání knihy až příliš mnoho odvahy. Vypravěčem příběhu je Abrahamův bratr Jacob, což je stejný provokatér a ironik jako Abraham, jen stojí na opačné straně barikády. Konkrétně učí po světě aktivisty, jak pumpovat ze státních rozpočtů peníze. Hraje roli význačného donátora, který pomocí neziskových organizací dokáže v jednotlivých zemích mnohé zařídit; pochopitelně ve prospěch globálního světa.

Kdyby cenu vrátil, psali by to všude. Takhle to nebudou psát nikde

Ostatně, stačí se ponořit do myšlenek Jacoba: „Je třeba intenzívně uvažovat, jak snížit průměrnou inteligenci nadbytečného lidstva, aby se dalo efektivněji ovládat. Napadl mě takový malý trik s hranicemi a lidskými hodnotami.“ To nám určitě něco připomíná.

„Pochopitelně je třeba brojit proti násilí, místní obyvatelstvo nechat odzbrojit. Nově příchozí migranti si už sami udělají pořádek. Zvlášť když budeme dbát na to, aby do prosperujících evropských zemí přicházeli zkušení veteráni z lokálních afrických válek.“

A za zmínku stojí i tato Jacobova úvaha: „Kdybych patřil do nejbohatší rodiny světa, zabýval bych se i otázkou, jak humánní cestou snížit počet obyvatel planety. Zvyšovat počet lidí o 200 tisíc denně, když jich umře jenom 50 tisíc, je do budoucna neúnosné.“

Poté, co z rukou předsedy Asociace nezávislých médií Stanislava Novotného převzal ocenění, pojal Martin Nezval dost netradičně děkovnou řeč:

„Dnešního ocenění si velice vážím, nicméně mám jisté pochybnosti. Krameriova cena je totiž vždy spojena se statečností a odvahou. A já bych se nikdy nenazval statečným ani odvážným, když už jsem nazýván novinářem a spisovatelem. Vím, čím bych udělal velkou radost progresivistickým liberálům. Kdybych cenu teď demonstrativně nepřijal. Nebo ještě lépe, kdybych cenu nejprve přijal, ale poté ji demonstrativně vrátil. Pochopitelně s omluvou, že jsem při jejím přebírání byl pomýlený. To by psali všude. Takhle nebudou psát nikde. Na tomto místě prohlašuji, že Krameriovu cenu nevrátím, neboť si jí vážím. A tak trochu se mi příčí laciná gesta, která ta dnešní krásná doba opět vyžaduje.“

Letošní ocenění Krameriovou cenou ve společnosti novinářských es

Krameriovu cenu za nezávislou žurnalistiku uděluje Asociace nezávislých médií od roku 2016 a jejími držiteli se staly takové osobnosti jako třeba novinář Jan Petránek, Ivan Hoffman, Jan Keller, Vlastimil Vondruška, Jaromír Nohavica, Ondřej Neff, Jozef Banáš či Benjamin Kuras.

Letošní předávání cen obohatily písničky Karla Kryla, které zahrál a zazpíval Pavel Foltán. Úplně na závěr pak píseň Demokracie. Některé její verše padnou na dnešní dobu jako ulité. Propuklou korupční aféru s politickými dosahy připomíná půlverš „Ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou“. Koalici pěti stran spojujících jen odstranění Andreje Babiše z politiky zase slova „Pod střechou velký partaje se u koryta sejdem“. A vývoj v zemi po mnoho let pak verš „Demokracie dozrává do žaludečních vředů. Bez poctivosti, bez práva a hlavně bez ohledů.“

Držiteli Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku za rok 2022 se stali:
František Dostál, reportážní a dokumentární fotograf
Literárny týždenník, slovenský kulturně-společenský týdeník, cenu převzal šéfredaktor Štefan Cifra
Týdeník LUK (Literatura-Umění-Kultura), cenu převzal vedoucí redaktor Karel Sýs
Štěpán Cháb, redaktor a editor Krajských listů
Martin Nezval, spisovatel a novinář
Pavol Janík, slovenský spisovatel a bývalý předseda Spolku slovenských spisovatelů
František Vlček, spisovatel
František Kružík, dlouholetý publicista na webu Neviditelný pes
Viktoria Hradská, překladatelka a galeristka