„Jsem přesvědčená, že rychlým, správným a také systémovým řešením toho dnešního rozhodnutí je možnost státu vyvlastnit objekt za náhradu. Objekt, v němž vícero lidí, kteří v něm pobývají, pobírá dávky na bydlení. To si myslím, že je skutečně systémové opatření,“ uvedla ministryně. Podle ní v Česku existuje nyní sto bezdoplatkových zón. V nich je 81 ubytoven, z toho 34 v Moravskoslezském a 14 v Ústeckém kraji, přiblížila Maláčová. Míní, že „společným nepřítelem jsou nepoctiví majitelé ubytoven“, kteří sestěhovávají lidi v tísni na jedno místo. „Možnost vyvlastnění se rovná vlastně ukončení obchodu s chudobou,“ je přesvědčena šéfka resortu práce. Ujistila města s bezdoplatkovými zónami, že pro ně její úřad bude hledat řešení. Jmenovala Kladno, Děčín, Kadaň, Sokolov, Český Krumlov či Karvinou.

Na Ústavní soud se kvůli bezdoplatkovým zónám obrátila v roce 2017 skupina senátorů. Experti na sociální problematiku možnost zřizování oblastí bez vyplácení dávek kritizovali. Rozhodnutí soudců vítají. Za hlavní problém v Česku považují nedostupnost bydlení a neexistenci sociálního bydlení. Zákon o sociálním bydlení slibovala Babišova vláda ve svém programu. Krátce po svém nástupu od slibu upustila. Plánovala pak místo toho 15 opatření. Podle Maláčové se jejich příprava a prosazení neposunuly. „Bohužel kolegové z ANO to nevnímali jako svou prioritu,“ řekla ministryně. Podle ní musí problém řešit premiér a vláda, přístup musí být koordinovaný. Zmínila chybějící cenové mapy či hygienické standardy bytů, regulaci pronájmu bytů, slabou vymahatelnost práva při řešení přestupků či vzdělávání. „Ten hlavní důvod, alfa a omega, je nedostupnost bydlení. To znamená nečinnost Ministerstva pro místní rozvoj,“ dodala ministryně. Resort místního rozvoje řídí hnutí ANO.

Zástupci měst litují zrušení části zákona, která umožňovala bezdoplatkové zóny

Zástupci měst litují, že ÚS zrušil část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala zřizovat takzvané bezdoplatkové zóny. Považují je za jednu z mála možností, jak se bránit přílivu problematických lidí. Někteří se domnívají, že nyní bude velký tlak na Sněmovnu, aby vznikl podobný zákon, který nebude v rozporu s nálezem ÚS, zjistila ČTK.

Náměstek libereckého primátora pro sociální oblast Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj) míní, že obce přijdou o jediný represivní nástroj pro řešení situace v oblastech s problematickým bydlením. „Bylo to krajní řešení, byť mělo nedostatky, třeba že platilo jen na nájemníky nové, nikoliv stávající,“ uvedl pro ČTK. Ve stotisícovém Liberci je vyhlášena jediná bezdoplatková zóna pro tři soukromé domy ve Vojanově ulici ve čtvrti Františkov.

„Osobně si myslím, že nás se zrušení bezdoplatkových zón aktuálně nedotkne. Máme sice problémy i v jiných oblastech, než je Vojanova, ale jsem si skoro jistý, že tyto oblasti tak jako tak, i kdyby ta pasáž nebyla zrušena, nesplňují podmínky pro vyhlášení bezdoplatkové zóny,“ dodal Langr. I ke zlepšení situace ve Vojanově ulici pomohlo spíše to, že „nejhorší“ dům byl v tak špatném stavu, až stavební úřad rozhodl o jeho uzavření. Nájemníci se proto museli vystěhovat.

V Přerově je na seznamu takzvaných oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů zhruba deset ulic a Masarykovo náměstí. V plánu mělo město bezdoplatkovou zónu v nejbližší době rozšířit i o dům na Žerotínově náměstí 22 v sousedství úřadu práce. „V Přerově jsme toto opatření využívali v lokalitách, kde byl objektivně problém se skupinami nepřizpůsobivých občanů – někdy se jednalo jen o konkrétní domy. Tímto (rozhodnutím ÚS) jsme ovšem přišli o jeden z mála nástrojů, jak se bránit proti přílivu problémových lidí,“ řekl ČTK primátor Přerova Petr Měřínský (ANO).

Vedení Znojma chtělo bezdoplatkové zóny vyhlásit v historickém centru města. Podle starosty Jakuba Malačky (za ČSSD) nástroj brání spekulantům s byty stěhovat do center měst lidi, kteří se pohybují na okraji společnosti a často v novém bydlišti páchají přestupky. „Navštívil jsem několik měst napříč republikou a všude mi říkali, že to není všespásné, ale jako jedna z mála věcí v legislativě zóny fungují a zavedli by je znovu. Pro mě je dnešní rozhodnutí zklamání,“ sdělil starosta ČTK. Dodal, že zóny nejsou jediným nástrojem, ale jsou zřejmě nejefektivnější.

Podle starostky Sokolova Renaty Oulehlové (ANO) zrušení bezdoplatkových zón poškodí nejen obyvatele, kteří žijí poblíž lokalit s byty tzv. obchodníků s chudobou, ale i sociálně slabé, kteří se snaží svou situaci řešit. Sokolov zavedl zóny jako první a zkušenosti s nimi měl podle Oulehlové dobré. Nyní se obává dalšího zhoršení sociální situace ve městě.

V České Lípě vyhlásili s platností od 1. září bezdoplatkovou zónu v centru města. Pracovníci města teď zjišťují, jak se rozhodnutí nové vyhlášky dotkne. „Nález Ústavního soudu musíme pečlivě prostudovat a samozřejmě podle tohoto nálezu opatření upravíme, případně zrušíme, bude-li to nutné. Řešením situace v centru města se samozřejmě budeme dál zabývat,“ uvedla starostka Jitka Volfová (ANO).

Starosta Úpice Petr Hron (bezp. Žít v Úpici) míní, že zrušení bezdoplatkových zón je hrubou chybou. „Stát takto dělá z normálních občanů, kteří jsou slušní a pracují, rasisty a extremisty. Stát tímto rozhodnutím vytváří podmínky pro extremismus a rasismus. Klidně tady ústavní soudce na týden ubytuju, ať to sami vidí,“ řekl ČTK Hron. Starosta Orlové na Karvinsku Miroslav Chlubna se domnívá, že rozhodnutí ÚS přinese městům jen komplikace. Problém podle něj nezmizí, pouze se zase odsune.

„Chtěli jsme eliminovat rodiny, které migrují skrz celou Českou republiku, chodí zrovna tam, kde je volno a kde dostanou doplatek za bydlení a nějakou adresu,“ řekl ČTK starosta Třebíče Pavel Pacal (Pro Třebíč). Třebíč chtěla zavést od listopadu bezdoplatkovou zónu ve vybraných ulicích, ve kterých je vyšší míra přestupků kvůli chování lidí hlavně v nočních hodinách. Znamenalo by to, že lidé, kteří pobírají doplatek na bydlení, by na něj na této adrese neměli nárok. „Byla to (bezdoplatková zóna) jedna z mála cest, která to může částečně eliminovat. Největším zdrojem problémů z hlediska chování a přestupků je právě skupina obyvatel, kteří berou doplatek za bydlení. V Třebíči se problém objevil v posledním půlroce kvůli tomu, že začaly migrovat romské rodiny z Brna a ze Slovenska,“ řekl Pacal. O dalším postupu se podle něj bude město radit po právní analýze dnešního rozhodnutí soudu.

Podle ústavního soudce zpravodaje Jiřího Zemánka musí obce nyní opatření, jimiž zavedly bezdoplatkové zóny, zrušit, jinak se ocitnou v rozporu s nálezem ÚS. Zóny ztratily oporu v zákoně. Nárok na zpětné získání nepřiznaného doplatku na bydlení podle Zemánka nevzniká.