Markéta Šichtařová předvídá: Ti, kteří budou mít nabiflované znalosti, se v budoucnu o sebe nepostarají. A EU...

10.09.2018 22:33 | Zprávy

Markéta Šichtařová, česká ekonomka, manažerka a podnikatelka, v rozhovoru pro Madam Business uvedla, že v kontextu ekonomického vývoje a EU do budoucna se bude umět o sebe postarat ten, který je kreativní a pružný, ochotný se stále něco učit. „Ne ten, kdo bude mít nabiflované znalosti,“ popsala s tím, že i v této filozofii sama vychovává svých pět dětí.

Markéta Šichtařová předvídá: Ti, kteří budou mít nabiflované znalosti, se v budoucnu o sebe nepostarají. A EU...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

První otázka rozhovoru byla směřována na podnikatelské aktivity Markéty Šichtařové, respektive na slučitelnost podnikání s jejími dalšími životními rolemi. „Celkem dobře, děkuji za optání (úsměv). Spíš to řeknu jinak: Neumím si představit jiný ‚způsob obživy‘ než podnikání. Baví mě to,“ odpověděla matka pěti dětí, investorka, ředitelka a zároveň známá osobnost. Podle svých slov vše stíhá díky tomu, že dokáže rozlišovat podstatné od nepodstatného a řádně delegovat úkoly. Připouští, že dost práce jí také zabere vaření. „Naštěstí jsem se naučila brát bezlepkové a bezlaktózové vaření jako svého druhu koníček, takže namísto toho, abych se na něj dívala jako na ztrátu času, se na něj dívám raději jako na relaxaci,“ přibližuje. 

A kdy taková žena klasicky začíná svůj den, zajímá redaktora. Šichtařová podle svých slov za normálních okolností vstává v 6.30. To jí často nedovoluje její poslední dítě, které má zálibu v nočním vstávání. „Takže musím vstávat s ním, aby nevzbudil celý dům. No a usíná v době, kdy já bych už musela normálně vstávat,“ popisuje někdy horší noční podmínky. Hospodyni ani pomocnici nemá, ale připouští, že dvakrát týdně jí přijde paní na úklid. „Dětem samozřejmě padají od rukou drobky, kudy chodí… A to ani nemluvím o našich psech a kočkách,“ popisuje. 

Další část rozhovoru se stáčí od osobní roviny směrem ke vnímání stavu české ekonomiky v kontextu EU a budoucnosti jejích dětí. „Otázka je, jestli Evropská unie ještě bude v té době, kdy mé děti budou dospělé, existovat ve stejné podobě, v jaké existuje dnes,“ polemizuje Šichtařová a dodává, že struktura EU může být diametrálně odlišná. Podle ní do budoucna se bude umět o sebe postarat ten, který je kreativní a pružný, ochotný se stále něco učit. „Ne ten, kdo bude mít nabiflované znalosti,“ píše s tím, že i v této filozofii sama vychovává své děti. Podle ní se její potomci profilují specificky, nemyslí si, že budou pokračovat v jejích či manželových šlépějích. „Jedno dítě zajímá showbyznys, druhé fyzika, třetí ulítává na hudbě… A čtvrtý a pátý zatím sotva mluví, takže kdoví,“ vyjmenovává. 

A co otázka cestovního ruchu, průmyslu, služeb v kontextu ekonomického vývoje. Podle ní vývoj naší ekonomiky je ve vleku té globální. „Jsme příliš malí na to, abychom mohli říct, že naše ekonomika si žije svým vlastním životem. Když globální ekonomika roste, roste i ta naše,“ uvádí ekonomka s tím, že jediné, co lze ovlivnit, je síla tohoto trendu. Demonstruje to na příkladu intervencí ČNB, díky kterým rostla česká ekonomika rychleji, než jak by tomu bylo bez intervencí. „Důsledkem toho je, že až bude svět v dalších kvartálech zpomalovat, my se opět budeme propadat víc, než bychom museli,“ predikuje ekonomka.

Za úžasné a pozitivní v české ekonomice považuje vzdělanou pracovní sílu, pracovitost a jistý druh invence. „Řekla bych, že povaha našich lidí nás předurčuje k tomu, že bychom snad neměli ani v méně příznivých dobách dopadnout jako třeba řecké hospodářství…,“ myslí si ekonomka.

Co se týká podnikání, podle ní lze sice začít s podnikáním v jakémkoliv věku. Jediné, co bere jako hrozbu, je to, že mladší člověk, který má většinou méně závazků, je také více otevřený riskování. „A jistá míra riskování je většinou při podnikání potřebná. Starší lidé bývají už opatrnější, v některých případech i ustrašenější, a to je při startu podnikání jistá brzda,“ upozorňuje Šichtařová.

V současné době lze ve společnosti pozorovat trend, kdy mladí lidé nechtějí práci, kariéře ani penězům obětovat tolik jako jejich rodiče. Mnohem více je zajímá zdravý životní styl. Podle ekonomky je potřeba se na tento trend dívat dvousečně. Z jednoho úhlu je to normální, protože mladí lidé bývají poněkud lehkomyslnější. Za horší ovšem považuje generaci tzv. sněhových vloček. „Tato generace nejenže nechce hned vydělávat a chce se bavit, ale hlavně – a to je mnohem horší – ztratila odolnost. Byla vychována v přepychu, hojnosti, pod permanentní ochranou státu či rodičů, a tak přestala být schopná spoléhat sama na sebe, na své schopnosti, není schopná nést sebemenší nepohodu,“ popisuje stav, který vnímá jako problém. Současně připouští, že to nelze zobecňovat, může také záležet na jednotlivci. 

Podle Šichtařové tyto trendy nepredikují vyčerpanost globálního byznysu a jeho negativního dopadu na cokoli, co děláme, ani to nepovažuje za impulz ke společenské odpovědnosti. „Mezi námi, vždycky, když jsme shora, proti vůli neviditelné ruky trhu začali jako lidstvo vymýšlet cosi o ‚společenské zodpovědnosti‘, byl z toho průšvih: Biopaliva, od kterých jsme zase v tichosti museli začít rychle ustupovat, protože se ukázala méně ekologická než jejich předchůdci, veskrze nefunkční klimatické dohody anebo kampaně #MeToo zcela ignorující presumpci neviny…,“ popisuje s tím, že debaty o společenské odpovědnosti se jí příliš nezajídají. Podle ní totiž z ekonomického hlediska se ukazuje, že společensky nejvíc odpovědné je nechat trh fungovat.

Současně oponuje tvrzení, že firmy vyrábějí to, co nikdo nepotřebuje. „Firmy, pokud prosperují, vyrábějí pouze to, co někdo ‚potřebuje‘, jinak by jejich výrobky nikdo nekupoval, tedy tyto firmy by nepřežily. Že toto ‚potřebování‘ ve skutečnosti je spíš ‚chtění‘, je už jiná věc,“ argumentuje.

Společenskou odpovědnost nazývá dále novodobým náboženstvím. Za typický příklad uvádí zákaz plastových brček v Evropě. „Svět se topí v plastech, a to je špatně. A naše novodobé (a hloupé) náboženství nám velí zakázat v Evropě plastová brčka. K čemu to povede? Budeme do Evropy vozit přes půl planety recyklovatelný bambus, a pálit přitom letecké palivo. Vsadím se, že až se za deset let od zákazu podíváme zpět, zjistíme, že menší ekologickou stopu jsme za sebou nechávali v době před zákazem,“ popisuje.

Podle svých slov nepatří do skupiny, která by měla výhrady vůči ekologům. Není to tak, že nesouhlasí s tím, o co usilují, má výhrady k tomu, jakým způsobem se toho ale snaží dosáhnout. Považuje to za chybnou a nepromyšlenou cestu. „Regulace totiž vede ke zcela kontraproduktivním důsledkům,“ píše. Závěrem pak dodává, že jako rodina chovají včely. Důvodem je, že děti nemají na vyrobený med alergii jako na ten kupovaný. „A to je právě ta správná motivace – motivace neviditelnou rukou trhu. Nikoliv motivace příkazem a zákazem,“ uzavírá rozhovor.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: sla

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Máslo je drahé. Co husí sádlo?“ Zaslechnuto na adventních trzích. A to nebylo vše

16:55 „Máslo je drahé. Co husí sádlo?“ Zaslechnuto na adventních trzích. A to nebylo vše

Že je klobása na adventních trzích za 120 korun, si už tak nějak zvykáme. Dvě deci svařáku za 60 mož…