„Předkládám za náš resort dvě varianty – první znamená zvýšení v průměru o 200 korun, druhá o 300 korun. Vládě doporučím zvýšení o 300 korun. Ministerstvo financí stojí za první variantou 200 korun, přestože (ministr financí) Andrej Babiš (ANO) řekl už v březnu tohoto roku v TV Prima, že počítá jako já s třísetkorunovým navýšením. Doufám, že tedy spíš platí slovo pana ministra než jeho úředníků,“ řekla ČTK Marksová.

Zvýšení procentní výměry důchodu, jak navrhuje ministerstvo práce, se podle podkladů připravených pro vládu projeví zvýšením výdajů na důchody o 10,7 miliardy korun. To by si vyžádalo 3,7 miliardy nad rámec už schválené kapitoly ministerstva. Náklady varianty ministerstva financí činí sedm miliard, které už jsou do rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí zahrnuty.

Marksová v návrhu na zvýšení penzí od ledna 2017, který ve čtvrtek poslala vládě, předpokládá, že základní výměra důchodu se zvýší o 110 korun na 2550 korun, procentní výměra tak může vzrůst o 0,4 až 2,2 procenta. V nejvyšší variantě by to znamenalo celkový růst průměrného starobního důchodu až o 308 korun na 11.745 korun. Ministerstvo financí požaduje růst procentní výměry o jedno procento. To by se na průměrném důchodu projevilo zvýšením o 200 korun na 11.637 korun.

Koalice se při projednávání změny zákona na jaře shodla na valorizaci o 200 korun. Kabinet původně navrhoval hranici pro své rozhodování 1,7 procenta, o procentní bod vyšší prosadili ve Sněmovně v souladu s dohodou v koalici sociální demokraté.

V případě, že vláda bude trvat na koaliční dohodě, relace průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu k průměrné mzdě dosáhne 39,7 procenta. Pokud dostanou penzisté o sto korun měsíčně víc, dostane se poměr těsně nad hranici 40 procent.

Důchody se v Česku podle zákona zvyšují vždy od ledna, a to o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Tyto ukazatele za poslední období byly nízké, takže měsíční penze letos vzrostla v průměru o 40 korun. Zákonodárci proto přidali důchodcům jednorázově pro tento rok 1200 korun navíc. Vláda měla v minulosti možnost schválit i vyšší než zákonnou valorizaci. Novela to ale před několika lety zrušila. Předchozí kabinety využily podle dostupných informací toto právo za 15 let jen třikrát.