Petr Matějů neskrývá, že pro samotného studenta by mělo školné vyjít nejlevněji, pokud ho zaplatí hned, jak začne studovat. Podle jeho slov by v takovém případě student dostal nějaký bonus a rozhodně by to pro něj bylo výhodnější, než když začne splácet až po letech.

Matějů si je samozřejmě velmi dobře vědom i toho, že ne každý má na to, aby mohl vysokou školu zaplatit rovnou na dřevo.

Nebezpečí je zřejmé. Přímo placené školné by mohlo vyvolat odobnou reakci jako poplatky ve zdravotnictví. Nehledě k tomu, že existuje hodně méně majetných rodin, pro které by bylo placení školného velikým problémem.

"I proto musíme nejdříve spustit systém půjček pro všechny a systém stipendií a grantů pro skutečně nemajetné," vysvětluje Matějů v MfD.

Školné by se tak sice mělo rozběhnout od podzimu 2013 - o rok dříve by mu však měla předcházet možnost studentských půjček.

Jinak ovšem hají Matějů takzvané odložené školné. V tomto směru je reformátor zajedno s názorem ODS i Věcí veřejných.

Další příjem pro vysoké školy

Model odloženého školného už patnáct let funguje v Austrálii a nedávno ho zavedla i Velká Británie. Duchovním otcem systému je britský ekonom Nicholas Barr.

V České republice by nicméně měl tento systém platit s jedním podstatným rozdílem. Zatímco v Austrálii i Británii je školné příjmem státu, u nás se počítá s tím, že zůstane školám. A to aniž by se jim přitom krátil dosavadní rozpočet.

Pokud odložené školné ve vládě projde, musel by student školu zaplatit do dvaceti let po ukončení studií. Splácel by ovšem pouze v případě, že by dosahoval naprůměrných příjmů. Pokud by do takové doby příjmy neměl, nesplácel by nic.

Školné by se platilo jako daně a nemělo by přesáhnout pět až šest procent z platu. Maximální výše školného by měla být 100 000 Kč za pět let studia.

Související:
Máte, co jste chtěli. Školné, směje se Facebook studentům