Velká Británie je ostrovní stát, který vyrostl na obchodu a světové síti namořnictva a kolonií, upozornil na úvod Fischer s tím, že to, co se v ní dnes hledá, je budoucí podoba vztahu s Evropskou unií. Tu však podle jeho slov nemusí být lehké najít. „Některé země, třeba Kanada, to vyjednávaly roky, než došly k nějakému uspořádání,“ zdůraznil senátor.

Na to však poznamenal, že tyto země na rozdíl od Velké Británie přesně věděly, kam jdou. „U Velké Británie jako by ta debata, kam chtějí jít, probíhala zároveň s tím vyjednáváním a to působí určité potíže. Oni vědí jen to, kam jít nechtějí, kam se nechtějí vracet,“ míní Fischer.

Zároveň dodává, že podoba budoucího uspořádání vlastně vychází z toho, že někdo Britům slíbil, že se budou mít lépe. Tedy, že výstup z EU pro ně bude ziskem, budou mít lepší postavení a zachovají si veškeré výhody, které měli jako členové. „Ukazuje se však, že toto zadání, které jim někdo nabídl, už dnes nikdo nedokáže splnit,“ dodává senátor.

Důvodem, proč tomu tak je, je prý to, že ty nejlepší podmínky bez zbytečných celních bariér, s jednotným systémem pravidel, do kterých je možné také vstupovat jako účastník, už Velká Británie má jako člen EU. „V tom je vlastně ta past. Rozhodovali se na základě argumentů, které, když to vezmeme poctivě, nebyly zcela přesné, abychom byli diplomatičtí,“ uvedl Fischer.

Spojenému království bude podle Fischera hodně záležet na tom, aby neztratilo svou mimořádně silnou pozici obchodní velmoci. „Ta podoba vztahu teď bude potřeba, aby se protáhla ratifikací. Vidíme, že to působí ale potíže. Konzervativní strana se na tomto tématu štípe, není jednotná, a stejně tak ani opozice,“ podotkl předseda zahraničního výboru Senátu s tím, že rovnováha sil je zde velmi křehká.

Premiérčino rozhodnutí o odložení hlasování vnímá Fischer jednoznačně jako opatrnost. „Theresa Mayová si při těch mimořádně intenzivních jednáních uvědomila, že nemá potřebný počet hlasů. Bude potřebovat nějaké gesto, možná nějaký ústupek nebo vzkaz z Bruselu. Právě o tom se dnes večer jedná,“ řekl senátor.

A jak by konkrétně zmíněné gesto nebo vzkaz měly vypadat, když jsme od vyjednavačů slyšeli, že nic nového na stole nebude? „Bude to jakési umění nemožného. Zachovat tu rovnováhu a přitom přijít s nějakým novým ujištěním či s dobrou zprávou. Bude se jednat o nějaké vstřícné gesto k těm, kteří si kladou určité podmínky,“ poznamenal Fischer.

Připomněl, že je třeba si také uvědomit, že to celé dopadá i na Českou republiku. Poukázal na to, že ve Spojeném království máme tísíce našich spoluobčanů, z nichž někteří tam mají velmi dobré postavení na trhu práce, jiní mají běžné zaměstnání a někteří jsou bez práce. „O ně se musíme také starat. Ta podoba toho uspořádání na ně nyní pamatuje, ale nesmíme zapomínat, že se nám tato otázka vrátí na stůl, pokud nebude dohoda a nastane divoký brexit,“ uvedl.

Evropská unie umí podle senátora velmi dobře jednat, ale jde prý o to, aby se obě dvě strany dostaly konečně do souladu. „Tedy aby se vyšlo Spojenému království vstříc, aniž by se rozbila základní pravidla, že kdo je členem EU užívá všech výhod a závazků, které z toho členství plynou. Začala se tady vlastně vytvářet sloučenina, která nemůže vydržet,“ dodal Fischer na závěr.