Vypointovat šestnáctihodinovou taškařici v Poslanecké sněmovně hrozbou žaloby za slova o „bumbání“ od politika, jehož krkolomná a z důvodu podivné artikulace až nesrozumitelná vystoupení v televizi či rozhlase jsou už léta zdrojem zábavy na internetu, to by snad ve svých skečích nedokázal ani legendární Felix Holzmann. Právě kvůli tomu, co politická reprezentace v živém přenosu celé republice předváděla, nemá Petr Žantovský ani za mák chuti se tomuto tématu ani ohlasům na něj v pravidelném přehledu mediálních zajímavostí zabývat. „Považuji to za událost, která je spíše ostudou naší veřejné diskuse než něčím, na co bychom měli být pyšní. Začnu naopak vzpomínkou na člověka, na kterého bychom pyšní být měli, ale nenajdete o něm nic ve Wikipedii ani ve většině otevřených informačních zdrojů,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Vzpomínku se rozhodl věnovat Jiřímu Novotnému, který minulý týden zemřel ve věku 82 let. „Z mediálního světa byl Jiří Novotný znám tím, že byl několik let členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Musím říct, že za velkou poctu považuji to, že jsem se s ním v Radě mohl asi tak tři roky setkávat. Byl to jeden z nejslušnějších a nejkvalitnějších lidí, které jsem kdy v životě potkal. Nikdo o něm nepíše, a tak bych byl rád, abychom na něj vzpomněli aspoň my. Narodil se v roce 1936, jeho tatínek Jaroslav Novotný byl jedním ze zakladatelů Baťových zlínských filmových ateliérů spolu s režisérem Elmarem Klosem nebo s Alexandrem Hackenschmiedem, který potom v Americe proslul pod pseudonymem Hammid. A tahle úctyhodná sestava zakládala v podstatě na objednávku bratrů Baťů filmové ateliéry,“ připomíná mediální analytik.

Odchodu velkého znalce československého filmu si média nevšimla

Původně šlo o to, že zmínění pánové měli vyrábět reklamní a instruktážní filmy pro firmu Baťa. „Ale později se začali věnovat i jinému typu filmové produkce. K takovým nejdůležitějším filmům vůbec, které vyšly z téhle produkce před válkou, bylo v roce 1937 Poslední léto s TGM. To byl dokument, který mapoval poslední týdny života prvního československého prezidenta. O dva roky později to byl dokument Krize, který natočil Alexandr Hackenschmied. Ale ten už se nepromítal, týkal se situace v československém pohraničí. Hackenschmied naštěstí dokázal propašovat kopii do Spojených států a tam se dodnes promítá jako jeden z velmi podstatných studijních a filmových materiálů ke studiu té doby a toho regionu. A Hammid, tedy Hackenschmied, si na tom postavil kus začátku své kariéry,“ poznamenává Petr Žantovský.