Vít Rakušan v Otázkách Václava Moravce v České televizi začal zostra. Chalupami českých občanu. Podle Rakušana se neustále strašilo tím, že stát zabaví lidem chalupy, domy, aby tam nastěhoval migranty. A to se nestalo. „Když se podíváme na to, jak se vede diskuse o migraci posledních devět let, když se podíváme na to, že se tady straší obsazenými chalupami a chatami, já jsem tam žádného migranta neviděl,“ použil Rakušan „argument“ Danuše Nerudové o tom, že u nás žádní migranti nejsou.
Rakušan ukázal smysl Evropské unie, která znamená, že státy si navzájem pomáhají, abychom všichni prosperovali společně. „Česká republika bude brblat někde na okraji a neudělá pro jediného člověka nic solidárního,“ řekl Rakušan a ukázal, že právě to se dělo posledních devět let od začátku migrační krize. Ale to se díky migračnímu paktu změní, míní Rakušan.
Rakušan narazil i na projev předsedy hnutí ANO v Poslanecké sněmovně. „Andrej Babiš četl z černé kroniky, co všechno nás čeká. Ale vůbec nikdo neřekl tu podstatu.“ Ta zazněla teprve v Rakušanově projevu, jak sdělil ministr o svých slovech při čtvrteční mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, kterou se pokusilo prosadit hnutí ANO, ale síla vládních pěti stran ji neschválila.
A ministr zmínil „výhody migračního paktu“. „Migrační pakt, který je teď schválený, vůbec není dokonalý. Není řešením migrace do budoucnosti, ale je dobrým základem pro to, že se zpřísnila azylová procedura. Je tady mechanismus, kdy migrant nemusí být považován za toho, kdo vstoupil na území Evropské unie,“ řekl Vít Rakušan a pokračoval „Je to dobrá báze pro to, aby se v migrační politice po devíti letech přešlapování a nicnedělání a věčného odmítání něco konečně událo, aby se pravidla na hranicích v azylové proceduře a v ochraně hranic konečně zpřísnila. A zároveň ten migrační pakt obsahuje ustanovení, která umožňují vytíženým státům požádat každoročně, aby byly vyňaté z principu té solidarity,“ zahromoval do kamer ministr vnitra.
A to je podle něj i důvod, proč je pakt výhodný pro Českou republiku. Vypočítal, že když ČR přijala 350 tisíc ukrajinských uprchlíků, tak může právě tímto počtem argumentovat a vynětí z pravidel tedy můžeme uplatňovat. „Je to výjimka pro ty státy, které jsou pod velkým migračním tlakem, to je jednoznačně napsáno v tom ustanovení. Státy si mohou vždycky každý rok znovu zažádat o to, aby byly vyjmuty z tohoto principu,“ řekl Rakušan.
A pak se pustil do solidarity mezi státy Evropské unie. Podle něho je solidarita základním tmelem unie. Moderátor narážel na to, že v celém migračním paktu, který se rozprostírá na 1300 stranách textu, není vypsaná jediná výjimka pro Českou republiku, o které ministr Rakušan často mluvil. „My si představujeme to, že se schválí evropský dokument, kde pro jeden stát bude existovat nějaká trvalá výjimka, že jeden stát se zřekne jakéhokoliv principu solidarity. To není představa Evropy tak, jak já bych ji chtěl mít,“ pronesl ministr.
Ale to už dal moderátor slovo místopředsedovi ANO Radku Vondráčkovi. „Už v tom roce 2015 jsme měli pravdu, když jsme říkali, že migrace je zásadní problém vůbec Evropy, je to vůbec největší problém evropské civilizace,“ nastartoval se Vondráček. Ministr Rakušan přikyvoval a utrousil: „V tom se shodneme.“
„Zásadní otázka je otázka suverenity České republiky – a vy jste tímhle paktem poslal část naší suverenity a toho, že si budeme rozhodovat o tom, kdo bude žít a kdo se bude pohybovat na území České republiky, Evropské komisi. Nikým nevolené a nekontrolovatelné Evropské komisi,“ řekl Vondráček a zmínil, že v počátcích existence Evropské unie měla být komise jen kontrolním úřednickým aparátem, nikoliv nejmocnějším orgánem v unii s legislativní pravomocí.
A Vondráček začal vykládat o povinných kvótách a o postoji zbytku Visegradské čtyřky. „I lídři koaličních stran, kteří jdou do voleb, říkají, že to není dobrý pakt, že to není dobré řešení, že je tam povinná solidarita. Akorát ty kvóty jsou tam zamaskované v tom obrovském kvantu balastu a vaty. Maďarsko, Polsko, Slovensko jasně vyslovily, že dokonce, i když to bude přijato, tak to nebudou dodržovat!“ hřímal na ostatní hosty Vondráček.
Radek Vondráček je pevně přesvědčen, že po červnových volbách se Evropský parlament změní a jeho prostřednictvím se pak bude požadovat po Evropské komisi, aby pakt revidovala. „Nové rozložení sil bude žádat komisi, aby připravila nějaký materiál, který to zreviduje,“ doufá Vondráček.
Ale vadí mu jedna zásadní věc – hlasování kvalifikovanou většinou. U témat, která zasahují do vnitřní bezpečnosti členských zemí, by podle Vondráčka měla být vždy jednomyslnost. Tedy i právo veta. „To je otázka bezpečnosti České republiky – tam by mělo být jednomyslné hlasování. Tam by každý stát měl mít právo veta. Tohle je pokoutní způsob, jak to obešli, podstrčili celý pakt,“ řekl Vondráček a zmínil, že postoj k migraci, a hlavně ke kvótám, byl za posledních devět let výkladní skříní Visegradské čtyřky.
Senátor Váslav Láska byl jednoznačně na straně přijetí paktu. Podle něho muselo dát nesmírnou práci vytvořit pakt, na kterém se shodne celá sedmadvacítka zemí unie. „Myslím, že stálo strašně moc úsilí sedmadvaceti států najít nějakou dohodu na tak složité věci, ke které každý stát má úplně jiný přístup a jiné priority. Jiné priority bude mít Itálie jiné priority Maďarsko,“ řekl senátor.
A pustil se do těch, kteří by chtěli pakt shodit pod stůl. „Je zázrak, že se vůbec takovýhle kompromis podařilo najít. A pokud někdo teď chce po tom vyjednávání hledat nějakou blokační menšinu, protože se mu tam nepodařilo prosadit všechno, co chce, tak pak není členem Evropské unie. Neumí spolupracovat, neumí fungovat v rámci Evropské unie,“ pravil Láska.
Jaká je výhoda pro Českou republiku? Senátor Láska ji vidí na první pohled. Ukrajina. „Pokud se zhroutí ukrajinská fronta, přijdou sem 2 až 3 miliony Ukrajinců, a pak budeme ti, kdo budou volat a říkat všem – dodržte tenhleten pakt a zachraňte nás,“ míní senátor.
Moderátor Moravec vypustil i téma vyplácení se z přijímání migrantů. Podle opozičních propočtů bychom museli zaplatit 15 miliard ročně, abychom nemuseli žádné přijímat. A tady moderátora i opozičníka zkrotil ministr Rakušan. „Vychází to přibližně na nějakých 18 milionů eur ročně, to je nějakých 480 milionů korun,“ tvrdil Rakušan. Přičemž částka není pevně stanovená, bude se přepočítávat. „Každý rok se podle jednotlivé krizové situace bude určovat a vypočítávat znovu,“ řekl ministr.
„Pane ministře, my víme, že vy jste strůjcem toho paktu. My víme, že Česká republika během svého předsednictví to posunula do horké fáze. A vy máte lví podíl na tom, co se jmenuje ‚povinná solidarita‘,“ neudržel se Vondráček. Ministr Rakušan nad slovy „povinná solidarita“ neustále kroutil hlavou.
A Vondráček zmínil irskou vládu. „Irská premiérka přiznává, že tam bude prostě nějaká kvóta a že se bude buď platit nějaká částka, nebo tam přijmou uprchlíky. Oni říkají, že na to nemají ubytovací kapacity, tak už si tady spočítali, kolik to bude peněz,“ spustil zhurta Vondráček. „Píše to Reuters, píšou o tom všichni, jenom vy jako jediný na světě tvrdíte, že žádné kvóty tam nejsou,“ kroutil hlavou opoziční poslanec.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marian Kučera