Na úvod podotkl, že strany tvořící koalici ve sněmovně, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL, mají většinu i v horní komoře. Následně znovu volal po tom, aby Senát dostal více času na projednání zákonů. „My víme, že by některé návrhy chtěly více konzultací, a to i s odbornou veřejností,“ poznamenal.

Senát není hlavní politické kolbiště

„Konkrétní čísla prokazují, že Senát našel v návrzích zákonů mnoho chyb a následně je vrátil do poslanecké sněmovny. A za druhé je Senát důležitou podmínkou kontinuity demokracie a pojistkou i v případě, že je rozpuštěna Poslanecká sněmovna, jak se ukázalo loni,“ podotkl dále předseda Senátu, který v horní komoře zasedá od počátku. V posledních letech se prý senátory stávají lidé, kteří nejsou tolik spjati s celostátní politikou, takže si s sebou nesou určitý nadhled.

„Senát není hlavní politické kolbiště, neodehrávají se tam výrazné střety a já jsem tomu rád. Novináři si všímají neslušných slov, ale slušné jednání už novináře moc nezajímá, je to škoda,“ posteskl si dále host. Je to prý jeden z faktorů, proč není volební účast při volbách do Senátu tak vysoká. Jak to změnit? Podle Štěcha především motivací. Lidé by mohli za volby získat nějaký bonus, jako např. den volna, pokud by šli volit.

Situace v ČSSD

Politik se vyjadřoval i k vnitřní situaci v ČSSD. Sám nechce kandidovat do nejvyššího vedení strany a je připraven naslouchat přáním současného předsedy a premiéra Bohuslava Sobotky, který by si měl sám vybrat svůj tým. Pouze pokud by si to Sobotka výslovně přál, Štěch by uvažoval o kandidatuře na post místopředsedy. Jinak ale nechtěl příliš rozebírat, koho by si přál ve vedení. Kritická slova ovšem padla na hlavu ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD).

„On hájí svůj názor bez nějakého omezení. V principiálních věcech s tím souhlasím, ale na druhé straně jsou také věci, u kterých je třeba hledat konsenzus. Jiří Dienstbier si snáz vytváří nepřátele než spojence,“ poznamenal host.

Zeman, vajíčka a teorie senátora Doubravy

V pořadu došlo také na vajíčka létající na prezidenta Miloše Zemana v den výročí Sametové revoluce. Štěch připomněl, že je to také výročí nacistického zákroku v Praze v roce 1939, a lidé, kteří vzpomínali i na tuto událost, nemuseli mít příliš pochopení pro to, co se dělo na Albertově. V době, kdy byl on sám ještě činný v odborech, docházelo také k řadě protestů, kde byly desítky tisíc lidí. „Ale nepamatuji si, že bychom to nezvládli a z davu by létala vajíčka,“ pronesl.

Ve studiu ze Štěchových úst také zaznělo, že za organizací tohoto protestu rozhodně nestála žádná zahraniční síla. A to ani ta americká, jak naznačují některé konspirační teorie.Tuto tezi vyjevil např. senátor Jaroslav Doubrava. „Spojené státy mají jako každá země dost starostí samy se sebou a navíc prezident Zeman není člověk, který by chtěl posouvat naši zemi někam jinam, když v roce 1989 prosazoval demokratické hodnoty,“ řekl předseda horní komory.

Zastal se prezidenta Zemana, když prohlásil, že prezident nezpochybnil závažnost zásahu komunistické policie 17. listopadu 1989. Na druhé straně připustil, že by hlava státu měla vážit slova. „Ale já si rozhodně nemyslím, že by byl Miloš Zeman nepřítelem společnosti a odpůrcem změn, které zde proběhly v roce 1989,“ zdůraznil Štěch.

Připomněl, že sám vzešel z prostředí „tvrdé fabriky“, kde občas býval také slyšet tvrdý slovník. Politici by si ovšem měli dávat pozor na to, jaká slova používají. Skutečně se to týká všech politiků, nejen prezidenta. Ten měl ale podle Štěcha někdy nešťastnou ruku při výběru svých spolupracovníků. Štěch ale opět nechtěl být konkrétní, svůj názor prý řekne spíše prezidentovi.

Česká média a Ukrajina

Štěch se dotkl i tématu mediálních informací plynoucích do Česka z Ukrajiny. V této zemi je situace složitá a novináři zde nemají nejjednodušší práci. Ale pak přišlo „dloubnutí“. „Mně spíše vadí, že média někdy nevyváženě informují o dění u nás,“ neodpustil si rýpnutí Štěch. Jako příklad nevyváženosti poukázal sám na sebe. Média prý nevěnovala příliš velkou pozornost jeho vlastnímu vystoupení u Hlávkových kolejí, kde se konala vzpomínková akce k dění z roku 1939.

Média by se také měla věnovat tomu, že se výkonnost naší ekonomiky blíží Západu, ale svými platy zůstáváme spíše na Východě. O tom by se mělo mluvit spíš, než vést dlouhé hodiny debaty o tom, zda prezident Zeman či někdo jiný rozděluje společnost. V celé zemi by se měla řešit otázka zpětných investic do podniků, do služeb a ostatně i do lidí v podobě platů. Sám Štěch o tom podle svých slov nehovoří poprvé a doufá, že ho v tom podpoří např. prezident Miloš Zeman, jenž má dobré vztahy i s řadou podnikatelů.

Pak se znovu vrátil k situaci na Ukrajině. V zájmu Česka prý je, aby se zde řešila situace mírovou cestou. Předseda Senátu má také pochopení pro požadavky Ruska, aby se Ukrajina nestala členem NATO. Respektuje sice právo každé země rozhodnout o svém osudu, ale otázka přijetí Ukrajiny do NATO stejně není na pořadu dne.