ČTK to dnes řekla mluvčí KGI Barbora Hanáková s tím, že KGI je jedním z největších českých akcionářů EMH. EMH v reakci nabídku odmítla.

„Údajné dopisy o nabídce neobsahují žádné podrobnosti ohledně cenových podmínek nebo dalších okolností. Vzhledem k tomu, že tyto informace nejsou k dispozici, a s ohledem na dřívější jednání naší společnosti s KGI, EMH v tuto chvíli nepovažuje nabídku za důvěryhodnou,“ uvedla EMH ve vyjádření zaslaném ČTK. Dodala, že o této konkrétní záležitosti spolu firmy vůbec nejednaly.

Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před předloňskými parlamentními volbami. Bývalá vláda pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) tehdy krátce před volbami podepsala s firmou EMH memorandum o těžbě lithia u Cínovce. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Loni v březnu Česko memorandum vypovědělo, premiér Andrej Babiš (ANO) ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné. Firma má však v lokalitě přednostní právo k těžbě a v přípravě na těžbu u Cínovce pokračuje.

Mluvčí Českého báňského úřadu Bohuslav Machek dnes ČTK řekl, že zatím naposledy ohlásil Geomet rozšíření průzkumných prací, které byly už dříve v určitém rozsahu povoleny Ministerstvem životního prostředí, loni v září. „Jedno sestávalo z oznámení čtyř vrtů do hloubky 50 metrů a druhé 11 vrtů do hloubky 500 metrů,“ sdělil. Už loni v říjnu Machek uvedl, že nejde o oznámení, které tehdy prezentovala EMH. Ta na začátku října uvedla, že získala od českých úřadů povolení zahájit v oblasti 13 průzkumných vrtů.

„K uskutečňujícím se pracím mohu dodat, že z ohlášených a povolených 13 vrtů bylo dosud realizováno deset geologicko-průzkumných a geotechnických vrtů. S ohledem na značně nepříznivé klimatické podmínky bylo další vrtání prozatím přerušeno. Veškerý horninový materiál získaný z vrtných jader je podrobován důkladné analýze v akreditovaných laboratořích a výsledky budou využity pro další zpřesnění geologického modelu ložiska,“ řekl dnes ČTK generální ředitel Geometu Richard Pavlík.

Krúpa argumentuje, že vzhledem k ‚celosvětovým trendům a rychlosti vývoje těžby a rychlosti vývoje v oblasti těžby a využití strategických surovin‘ je třeba neprodleně uskutečnit kroky vedoucí k rozvoji projektu těžby a zpracování lithia v ČR. „V rámci veřejného zájmu považuji za nevyhnutelné, aby bylo vyhověno požadavkům českého státu a aby podle preferencí vlády ČR místní těžbu lithia realizovala česká transparentní společnost s průhlednou majetkovou strukturou,“ uvedl.

Společnost České lithium je podle KGI připravena zahájit jednání o spolupráci se státem a státním podnikem Diamo k vytvoření společného podniku či jiné formy spolupráce. „Aby byl projekt těžby a následného zpracování těžby lithia na českém území rentabilní, je třeba projekt zrealizovat v horizontu přibližně tří až maximálně pěti let,“ dodala Hanáková. Australský investor dříve uvedl, že by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022 a že za 21 let plánuje dobýt 37 milionů tun rudy.

KGI se soustředí především na aktivistické investice a využívání tržních příležitostí. Podle dřívějšího vyjádření Hanákové skupina navazuje na činnost Krúpy v rámci česko-slovenské finanční skupiny Arca Capital. Loni 28. října obdržel Krúpa vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana.