Miloš Zeman ve svém vánočním projevu řekl: „Vážení a milí spoluobčané, blížím se zvolna k závěru svého dnešního vystoupení. Zaujalo mě Centrum pro výzkum veřejného mínění, které uveřejnilo pořadí institucí podle míry důvěryhodnosti mezi občany. Takže na prvním místě je armáda, za ní policie. Na posledních místech je televize, dále tištěná média, dále neziskové organizace a konečně církve. Asi s 25 procenty důvěryhodnosti.

To mě přivedlo k tomu, že jsem si osvojil krásný termín ‚lepšolidé‘, který jsem nedávno zaslechl. Lepšolidé jsou ti, kteří se považují za něco lepšího než my ostatní a kteří nám neustále radí, co máme dělat, a kteří své názory považují za nadřazené názorům těch druhých.

Když se ovšem na strukturu lepšolidí podíváme, tak vidíme, že například sdělovací prostředky jsou mnohdy složeny z komentátorů, kteří každý den píší o něčem jiném a přitom pořádně ničemu nerozumí. A tito lidé nám chtějí radit. A totéž se samozřejmě týká i neúspěšných politiků.“

Termín, který Zeman použil, vadí některým umělcům, novinářům a komentátorům. Kupříkladu bývalý velvyslanec Michael Žantovský říká: „Jediný problém s termínem ‚lepšolidi‘ je, že cítit se jako lepší člověk ve srovnání s tím, kdo ten termín používá, není zase tak příliš těžké.“

Režisér Jan Hřebejk termín označil za „ubohou nálepku“ na Twitteru. „Pražská kavárna, lepšolidi, vítači. To jsou jen nic neznamenající a ubohé nálepky, které znamenají asi tolik jako kulaci, kosmopolité, židobolševici, trockisté. Jen jde o vytváření NEPŘÁTEL z OPONENTŮ. Dělalo se to už dříve, je to třeba odmítat, nepřistupovat na zlovolné nesmysly,“ píše.

Pražská kavárna, lepšolidi, vítači.. To jsou jen nic neznamenající a ubohé nálepky, které znamenají asi tolik, jako kulaci, kosmopolité, židobolševici, trockisté.Jen jde o vytváření NEPŘÁTEL z OPONENTÚ. Dělalo se to už dříve, je to třeba odmítat,nepřistupovat na zlovolné nesmysly

— Jan Hřebejk (@JanHrebejk) December 27, 2018

„Lepšolidi“ zmínil i šéfredaktor Zdravotnického týdeníku, Tomáš Cikrt, a to v souvislosti se slovy, kterých by mělo býti méně. „Přátelé, přeji vám vše dobré. Samozřejmě zdraví. Ale také jednu speciální věc, než se pustíme do diskusí na FB v roce 2019 – uberme trochu páru, méně se rozčilujme. Moc si přeji méně hloupých nálepek na obou či všech stranách, žádné typu hujer, lepšolidi, senil nebo šváb,“ apeluje bývalý poradce ministra zdravotnictví.

A prezidentově použití toho termínu se věnoval i komentátor Jan Vávra na Českém rozhlasu Plus. Ten jeho použití označil za populismus. „Někteří z těchto ‚lepšolidí‘ vypracovali teorii o politickém stylu, který má své kořeny až někde ve starořímské skupině populárů, jiní tvrdí, že populistou je vlastně každý politik usilující o hlasy voličů. Nicméně všichni se shodnou, základním principem takového stylu je obrana takzvaně prostého a dobrého lidu před zkorumpovanými a zkaženými elitami,“ píše Vávra na Českém rozhlase. Populistický politik si podle něj přivlastňuje nárok na zastupování vůle lidu, což ho opravňuje k odmítání plurality názorů ve společnosti, i když prakticky patří k elitám.

„Demokracie je ale založena na konfrontaci nabídek různých návrhů řešení. Ty v drtivé většině pocházejí právě od těch, kteří své názory považují za nadřazené názorům ostatních lidí, protože jiní lidé v politice, zejména na vůdcovských pozicích, ani nejsou,“ tvrdí Vávra a dodává, že stavět nositele jiných názorů do polohy nepřátel společnosti nevede k diskusi, ale bývá zárodkem autoritářských pořádků.

Celá polemika se Zemanovými slovy ZDE