Zároveň u příležitosti prvních 100 dnů, které ministři Sobotkovy vlády už měli k dispozici, uvedl, že stabilizace situace v Národní galerii je stále aktuálním problémem, na který se soustředí. Stabilizaci ale fakt, že přesný termín Fajtova nástupu nesdělil, nepomáhá. Už v únoru Herman řekl, že jinou variantu řešení neobsazeného místa generálního ředitele NG než tu, že se jej dříve či později ujme Fajt, nevidí. Oba od té doby odkazují na fakt, že Fajt musí mimo jiné vyřešit své pedagogické angažmá v zahraničí.

Historik umění Fajt měl do NG přijít již loni v září, tak jak o tom rozhodla ministryně Alena Hanáková (TOP 09 a STAN). Učinila tak ale již v době, kdy byla její vláda v demisi a ona sama ještě pár dní předtím na svou funkci rezignovala. Fajtův mandát je mimo jiné kvůli tomu vnímán od té doby některými lidmi jako slabý. Ministr úřednické vlády Jiří Balvín Fajtův nástup dvakrát odložil, Fajt tedy dál zůstával ve svém německém působišti, ale na funkci ředitele NG se dle svých vyjádření připravoval.

Prioritou je například památkový zákon

Daniel Herman jako svůj dosavadní handicap ve funkci ministra vnímá i fakt, že se mu ještě nepodařilo navštívit většinu příspěvkových organizací. „Musím říci, že jsem očekával, že tyto záležitosti půjde uskutečnit rychlejším tempem. Ale vzhledem k velké pracovní vytíženosti vládní i parlamentní zde pociťuji svůj dluh, který hodlám napravit, jak jen to půjde," uvedl.

Za úspěch považuje „stabilizaci personální situace na Ministerstvu kultury a v některých příspěvkových organizacích", tedy obsazení míst náměstků ministra, ředitelů některých odborů a jmenování ředitelky Státního fondu kinematografie.

K důležitým úkolům patří podle něj zejména plánované legislativní kroky - mezi nimi je dlouho očekávaný zákon památkový a zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře - oba mají být předloženy až v příštím roce. Novinkou současné vlády je záměr předložit zákon o kultuře, o důvodu jehož vzniku se toho ale příliš neví.

Legislativní oddělení MK se zatím omezuje na konstatování, že hlavním cílem zákona bude „zdůraznit význam kultury ve společnosti a roli státu a územních samosprávných celků v oblasti kultury". Dokumentů přijatých na ministerské i vládní úrovni, které definují význam kultury a dokonce stanovují i objem peněz, které by na ni stát měl vydávat, existuje několik, pouze se ne vždy dodržují.