Čtenář Václav Žáček, který se označil za člena lidové strany, se Hermana zeptal na jeho názor na pořádání každoroční akce gay a lesbické minority Prague Pride. „Je to dobrá cesta - vzor pro naši mládež? Nebo je to jen poklonkování tzv. vyspělému Západu?“ zeptal se.

Ministr kultury festival Prague Pride jako poklonkování Západu nevnímá, ale spíše jako projev určité části naší pluralitní společnosti. „V demokracii si musíme zvyknout na to, že zde probíhá setkávání nebo také někdy mimoběžné míjení se různých názorových proudů a úhlů pohledu. Některé nám jsou bližší, jiné naopak vzdálenější,“ uvedl s tím, že i když osobně je zastáncem spíše tradičních hodnot a jednoznačně preferuje formu soužití v rodině, je prostě faktem, že někteří lidé to vidí jinak. „Myslím si, že je třeba vytvářet takové prostředí, aby vedle sebe mohli žít v míru a pokoji lidé i hodně odlišných názorů a byli motivováni vkládat své síly do podpory svobodné a demokratické společnosti, která bude dosti silná, aby unesla někdy menšinový a třeba i neobvyklý postoj ke světu,“ dodal Herman na toto téma.

Odpověděl i na otázku, proč ještě nebyl kanonizován Jan Hus. „Kanonizován sice dosud nebyl, ale v rámci Velkého jubilea roku 2000 jej papež Jan Pavel II. zařadil mezi reformátory církve,“ reagoval Herman.

Po pádu totality jsem poznal, že se chci angažovat v civilním sektoru

Jeden ze čtenářů mu vyčetl, že jako kněžský kandidát mimo jiné slíbil, že bude služebníkem smíření. „Namísto toho přisluhujete rozeštvávačům,“ uvedl čtenář, který poukázal také na to, že součástí slibu daného církvi je i toto konstatování: „To, k čemu se svěcenec zavazuje, není na chvíli nebo na určité období, ale na celý život." Proto Hermana vyzval: „Složte mandát a odejděte do kláštera prosit Boha o odpuštění za své jidášské chování.“ Ministr mimo jiné vysvětlil, že postup své žádosti o uvolnění z duchovenských závazků (tzv. laicizaci) konzultoval se svými tehdejšími představenými a s církevními právníky a postupoval podle příslušných ustanovení kanonického práva.

To, že se v 80. letech chtěl stát knězem, se prý rozhodl na základě tehdejších společensko-politických poměrů. „Hledal jsem pozitivní alternativu k bezútěšnému životu v tzv. reálném socialismu. Tuto alternativu jsem nalezl v židovsko-křesťanské tradici své rodiny,“ uvedl s tím, že církev před listopadem 1989 představovala jeden z mála ostrůvků pozitivní „jinakosti" v komunistickém moři, které nás obklopovalo.

Po pádu totalitního režimu se doširoka otevřel prostor občanské společnosti a Herman poznal, že je mu tato sféra blízká a že se chce angažovat spíše v civilním sektoru. „Nepopírám, že roli zde hrála i osobní stránka, tedy otázka celibátu,“ přiznal.

Lidovci už mají poslankyni

Krátce odpověděl i na dotaz, proč KDU-ČSL jako jediná strana nemá ve sněmovně také ženy. „Už máme. Od 8. 12. 2014 je poslankyní paní Mgr. Bc. Pavla Golasowská, DiS., z Moravskoslezského kraje. Nahradila Mgr. Tomáše Podivínského, který byl jmenován velvyslancem ČR v Německu,“ uvedl Herman.

Další dotaz směřoval k tomu, že soud označil propuštění Hermana z ÚSTR za nezákonné. „Připouštíme možnost, že byste mohl vykonávat obě funkce?“ Ministr uvedl, že pokud odvolací soud potvrdí rozhodnutí soudu prvoinstančního, tedy že byl z ÚSTR odvolán i propuštěn protiprávně, požádá po dobu výkonu svého poslaneckého mandátu o neplacené volno.

Tiso nerespektoval odmítavé stanovisko Vatikánu

Herman odpověděl i čtenáři, kterého zajímalo, proč katolická církev podporovala „zločinného kněze Tisa, který vyznamenával esesáky a umožnil na Slovensku okrást a vyhlazovat židy“. Herman vysvětlil, že Jozef Tiso se stal slovenským prezidentem přes odmítavé stanovisko Vatikánu, jež nerespektoval. „Je velmi smutné, že se podílel na fašistických zločinech, jež jsou v přímém protikladu ke křesťanské morálce, kterou měl jako kněz respektovat,“ řekl na Tisovu adresu Herman.

Za odklon Čechů od institucionalizovaného náboženství může i to, že už v 19. století nedokázaly křesťanské církve oslovit dělnictvo

Další dotaz směřoval k tomu, proč je Česko jednou z nejvíce ateistických zemí. „Často se říká, že za to můžou komunisti, ale ti přece nebyli jen u nás,“ podivoval se čtenář Rubík. Ministr přiznal, že mnoho lidí u nás se nehlásí k žádné církvi nebo náboženské společnosti. To prý ale neznamená, že jsou tito lidé ateisty. K tomuto názoru jej vede to, že zájem o duchovní hodnoty a spirituální dimenzi života je u nás dost velký, zvláště mezi mladšími lidmi. „Pro tradiční církve a náboženské společnosti je to apel, aby dokázaly své poselství formulovat srozumitelně a atraktivně i pro člověka 21. století,“ přiznal.

Připomněl, že určitý odklon od institucionalizovaného náboženství je u nás podmíněn i tím, že křesťanské církve nedokázaly především v 19. století oslovit dělnictvo. „A české země byly nejprůmyslovějšími oblastmi monarchie. Toho komunisté dokázali využít,“ tvrdí Herman.

Jednání o dotování oprav památek ještě neskončila

Jednu ze čtenářek zaujalo, že pro léta 2014-2020 vláda vyjednala v Dohodě o partnerství, že evropské peníze půjdou nově pouze pro obnovu národních kulturních památek, kulturních památek UNESCO a památkových rezervací. „Zajímalo by mě, co další památky? Kdo jim dá nějaké peníze? Budete to vy z rozpočtu Ministerstva kultury? Kolik jste si třeba na památky vyčlenili pro příští rok?“ zajímalo čtenářku. Podle Hermana ale jednání na téma možnosti čerpání peněz z evropských fondů na obnovu památek a jejich rozsah nejsou dosud ukončena. „Snahou našeho ministerstva je, aby rozsah památek byl co nejširší, včetně např. i venkovských památkových rezervací, v nichž je řada drobných stavebních památek,“ uvedl s tím, že se uvidí, co nakonec řeknou partneři v evropských institucích. „Co se týká rozpočtu MK, samozřejmě na obnovu památkového fondu pamatujeme a peníze na to určené jsou v řádu miliard korun,“ dodal.

Celé znění otázek a odpovědí najdete zde.