Jak dál proti krizi, dnes jednají ministři financí Evropské unie na svém zasedání v Bruselu. To může podle Miroslava Kalouska ovlivnit hospodářský růst či propad České republiky v příštím roce. Společně se svými 26 kolegy se bude snažit najít nebo alespoň pro předsedy vlád předjednat recept na zvládnutí evropské dluhové krize.

Situace začíná být natolik dramatická, že se k bezprecedentnímu kroku uchýlil polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Vyzývám Německo, aby ve svém vlastním zájmu - ale také v našem - pomohlo eurozóně přežít a prosperovat. Víme velmi dobře, že nikdo jiný to udělat nedokáže," uvádí MF Dnes výrok šéfa polské diplomacie.

Za dluhovou krizí je zbabělost a populismus politiků

Problémy eurozóny se totiž nutně projeví i v těch zemích EU, které eurem neplatí, jako jsou Česko, Polsko nebo Maďarsko. Sám Sikorski přiznal, že je zřejmě prvním polským ministrem zahraničí v historii, který řekl, že z moci Německa má menší strach, než jaký začíná mít z německé nečinnosti. Samozřejmě v narážce na historické vztahy obou zemí.

Na XI. Fóru Zlaté koruny prohlásil první z řečníků ministr financí Miroslav Kalousek, že buď budeme žít za své, nebo za nás budou rozhodovat jiní. „Jedinou naší možností je postupně snižovat dluhy, aby o nás přestali rozhodovat věřitelé. Příčinou dluhové krize je zbabělost a populismus politiků," pojmenoval Kalousek viníky.

Kde se nevyrábí, tam jsou katastrofické důsledky

Podle ministra financí stojíme tváří v tvář pádu jednoho z mýtů. A sice toho, že životní úroveň lze donekonečna přifukovat na dluh. „V době, kdy si Itálie půjčuje za 7 procent a Fiat jen za 2,5 procenta, už neplatí, že státní dluhopis je tou nejbezpečnější investicí," upozornil Kalousek na rekordně rostoucí úroky italských dluhopisů.

Jeho stínový protějšek Jan Mládek vyjmenoval hlavní důvody probíhající ekonomické krize. „Příčiny jsou tři. Nerovnost v příjmech a majetku, finanční trhy urvané z kontroly a přenos výroby ze Západu na Východ. Kde se nevyrábí, tam jsou důsledky katastrofické," prohlásil ekonomický expert ČSSD a na adresu ministra financí poznamenal, že mu ve světle dluhové krize chybí potřebná pokora.

Expremiér Zeman by zvýšil DPH až na 25 procent

První sociálnědemokratický premiér Miloš Zeman soustředil pozornost na nutná opatření, k nimž musí politici v důsledku krize sáhnout. A nejde jen o šetření. „Je nutné zvyšovat přímé, nepřímé i firemní daně a více zdanit bohaté. Umím si představit DPH mezi 21 a 25 procenty. S výnosem z těchto kroků je pak nutné začít investovat. Splácet staré dluhy lze teprve s výnosem z lépe fungující ekonomiky," nabídl své rady expremiér.

To čestný předseda ČSSD Valtr Komárek situaci zdaleka tak dramaticky nevidí, protože potřeby Evropanů a zároveň jejich schopnosti jsou obrovské. Upozornil na absenci finančního kapitálu, který si zvykl vydělávat bez reálné ekonomiky. „Pro dlouhodobou prosperitu je nutné, aby do výroby začal investovat také český kapitál. Jen spekuluje, překupuje, hádá se do krve o Sazku, ale vyrábět nechce. A zahraniční továrny odsud vyvádějí obří dividendy," kritizoval Komárek.

K věci:

Ekonomka: Dluh a bída budou obcházet Evropou dál. Řecko je začátek  

Rozpočet je nespravedlivý a falešný, napadal vládu Urban 

Profesor Keller: Bohatí rozkradou rozpočet, pro lidi nezbyde 

Fotokoláž: Hans Štembera