Babišova vláda si dala za cíl udržet čtyřicetimiliardový schodek. I když se zhoršil ekonomický výhled, ministři jsou tak nucení pustit se do dramatických škrtů. Problém je, že premiér stále odmítá posílit příliv financí – najít nové, daňové, zdroje příjmů.

Už po prvním kole utkání o rozpočtové úspory je zřejmé, že východisko se bude hledat složitě. Ministryně Schillerová, která podle Lidových novin představuje „zlého policajta“, měla v týdnu sezení s ministry za ANO.

Východiskem těchto debat byl její prvotní materiál, který říká, že se všichni mají proškrtat o 25 miliard korun. „Přistoupili k mému zadání zodpovědně a sami přišli s návrhy, jak nejlépe v resortech hospodařit, zejména v provozních a personálních nákladech,“ uvedla Schillerová, která podobný přístup čeká i od sociálních demokratů.

Předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček chtěl ale ujištění, že je vůle posilovat i příjmy – třeba bankovní nebo digitální daní – a zajímalo jej, jak chce Schillerová zdolat propast mezi svým návrhem a možnostmi jednotlivých resortů. O tom spolu budou jednat příští týden na koaliční radě.

Přesto, že se ministři za ANO snažili, nikdo z nich nenašel tolik rezerv, aby se dopracoval k číslu, které mu Schillerová ve svém materiálu nařídila. Například Ministerstvo školství by mělo redukovat útraty o skoro 1,9 miliardy oproti tomu, s čím na rok 2020 původně počítalo. „Dohoda zní tak, že se pokusím v personální oblasti na Ministerstvu školství o sedm až deset procent úspor. Stejně tak se bude hledat prostor k šetření i v přímo řízených organizacích resortu,“ uvedl šéf resortu Robert Plaga.

Přímé provozní výdaje Ministerstvo školství v minulých letech již snížilo, takže zde není tak velký prostor. Plaga slibuje, že učitelů se však úspory nedotknou, což není dobrá zpráva pro cíl uchovat čtyřicet miliard schodku.

Jenže státní mandatorní a kvazimandatorní výdaje berou přes sedmdesát procent toho, co se z rozpočtu hradí. Pokud se tedy nemá říznout do investic, manévrovací prostor je velmi omezený. U Ministerstva zdravotnictví stojí jen provoz sedm procent výdajů z celkových zhruba šesti miliard. A žádá se po něm, aby dosáhlo více než miliardového škrtu.

Ministryně pro místní rozvoj přišla na první jednání s desetiprocentní úsporou, což je asi 400 až 500 milionů korun. Uvedla, že bude docházet k úsporám i v rámci stávajících zaměstnanců. „Do budoucna uvažuji o slučování agend a rušení vedoucích pozic. Škrty se ale nebudou týkat investic,“ řekla Dostálová. Z toho je jasné, že k vytyčené úspoře ve výši 2,2 miliardy se nejspíš nedostane.

Největší sekeru podle Lidových novin zatnul první návrh do výhledů Ministerstva dopravy, které mělo mít o čtrnáct miliard méně než letos. A 9,5 miliardy pod původní výhled na rok příští. „Na personálních nákladech jsme schopni ušetřit sedm až deset procent, dalších deset v provozních nákladech,“ říká ministr dopravy Dan Ťok. I to je však od cílového částky daleko.

Všichni ministři se také zařekli, že redukce zaměstnanců proběhne přímo v resortech, nikoli v profesích, které k nim přináleží kompetenčně. Ministr vnitra Hamáček již důrazně odmítl propouštění v bezpečnostních složkách a ministr spravedlnosti Jan Kněžínek mezi pracovníky soudů, státních zastupitelství či věznic.

Původní zdroj ZDE