„Vezmeme-li Česko, tak generace mileniálů zase tak jiná není. Mají stejné problémy, jako má generace jejich rodičů, řeší stejné věci, jako řešili jejich rodiče, když byli mladí. Kamarády, vztahy a ty rodiče. Zároveň se nenaplňuje proroctví, že budou super prodemokratičtí. Přejímají názory rodičů a jsou velmi roztříštění,“ řekl úvodem Buchtík.

Velká část mladé populace podle jeho slov nemůže využívat výdobytky demokracie. „Společnost jí nedává prostor,“ dodal Buchtík a zmínil například cestování, cizí jazyky, využívání technologií nad rámec zábavy. „Těch lidí, kteří nemají úspory nad 10 tisíc korun, je třetina. A pokud si zařizujete domácnost, tak jste v problémech. Patnáct procent lidí je v chudobě,“ poznamenal Buchtík. Výhody demokracie jsou pak pro ně podle něj něčím, co neřeší.

Mileniálové se pak podle něj zajímají méně o velký svět. „Například méně chodí volit než ta starší populace. Sice jsou jazykově vybaveni a více cestují, ale že by je více zajímaly globální problémy, pro to neexistuje důkaz, že by to tak bylo,“ podotkl Buchtík. „Struktury jejich postojů se opravdu tak strašně nemění,“ zopakoval pak ještě jednou.

• Původní text ZDE

Buchtík se pak vyjádřil i k termínu „rozdělená společnost“. „V těch prezidentských volbách byla binární volba ve druhém kole, a tím tu společnost nutně rozdělíte. A ta společnost je rozdělena na mnohem jemnějších úrovních, které potom dávají dohromady jemnější obrázek. Vysokoškolsky vzdělaní lidé z velkých měst mají jiné životní aspirace a pochopení toho, co je pro ně úspěch, než lidé manuálně pracující nebo lidé, kteří nemohou pracovat. Na každodenní úrovni přemýšlíte o úplně jiných věcech,“ sdělil Buchtík. 

„Sociální nůžky se v České republice rozevírají. Roste rozdíl mezi chudšími a bohatšími. Nejenom v tom, jaké mají finance, ale i v těch příležitostech. Sociální rozdíly tady historicky nebyly příliš velké, za socialismu byly uměle splácnuté. Žijeme v době, kdy se zvětšují, a vnímáme to tak,“ podotkl Buchtík. 

„Úspěch neznamená peníze,“ dodal dále sociolog. „Úspěch bychom mohli nahradit slovem uznání. A uznání můžeme dosahovat na různých úrovních, například v práci, ve svém volném čase, můžeme být úspěšní u svých kamarádů, ve své bublině. Nebo můžeme být úspěšní v rodinném nebo partnerském životě. Snažíme se být úspěšní ve všem a je to často takový pocit, že křeček běží v kolečku,“ sdělil sociolog. 

Následně se vyjádřil i k tomu, že mladí lidé nemají úplně jasno v tom, co je demokracie. „Mladí lidé mají zmatek. Nechtějí, aby je někdo mlátil za dlouhé vlasy. Nechtějí být součástí ruského impéria, ale to, co je přesně demokracie, není úplně jasné. Mladí lidé se nezajímají často o politiku, vezou se na emotivní vlně,“ podotkl Buchtík.

Závěrem pak sociolog sdělil, že mladí Češi nejsou na svou vlast tak hrdí jako mladí Američané či Němci a Francouzi. „Jsou výrazně častěji agnostičtí nebo ateističtí, jsou to takoví něcisti. Společnost něco zanedbala, ale neexistuje konsenzus na tom, co zanedbala,“ uzavřel Buchtík.