Evropskou unií se šíří dezinformace, jejichž cílem je nahlodat víru lidí v klasické státní instituce, oslabit důvěru občanů ve vlastní zemi a zpochybnit hodnotový systém, kterému věří. V Pobaltí proti šiřitelům dezinformací část společnosti vytáhla do boje a snaží se rozkrývat jejich primární zdroje.

Podobná skupina se před pár týdny zrodila i v České republice, říkají si elfové a kladou si za cíl bojovat právě proti internetovým trollům šířícím lži. Jejich mluvčím se stal publicista Bohumil Kartous, který pravidelně přispívá např. na server Britské listy.

V Českém rozhlase prozradil, že se čeští elfové snaží bojovat proti tzv. řetězovým e-mailům, skrze které se šíří mnoho lží, dezinformací a nesmyslů. Mají zásadní dopad, a to zejména na tu část společnosti, která je z hlediska digitální gramotnosti slabší. U těch starších lidí dochází k tomu, že jejich míru důvěry v alternativní média a nepřímo úměrně k tomu nedůvěra v tradiční média jsou diametrálně odlišné,“ upozornil Kartous.

• Celý rozhovor naleznete zde

Výzkum Reuters Institut ukázal, že jen 33 procent české společnosti věří médií. Když to srovnánte s jinými zeměmi, jako jsou třeba Holandsko nebo Finsko, tak tam zjistíte, že důvěra v média je tam dvakrát vyšší,“ varoval Kartous.

Čím to je? Především senioři, kteří řetězové e-maily šíří, předpokládají, že s jejich pomocí odkrývají skutečnou pravdu, kterou jim tradiční média odmítají vyjevit. Lidé, kteří šíří řetězové e-maily, často věří, že jsou jakýmisi disidenty v podmínkách dnešního demokratického režimu.

Ale jak šíření dezinformací zastavit? „Tím, že provozovatelé sociálních sítí a provozovatelé digitálních platforem ponesou odpovědnost za informace, které se šíří jejich prostřednictvím,“ prohlásil Kartous. Prý už se to ostatně děje. Spojené státy, Velká Británie či Německo tlačí na Facebook i na další giganty na trhu, aby kontrolovali šíření nesmyslů skrze své platformy.

„Vidíme určitě pokusy o nápravu po evidentně ovlivněných volbách ve Spojených státech v roce 2016, po evidentně ovlivněném brexitu. Sami jsme v České republice měli zkušenost s tím, že např. prezidentské volby byly ovlivněny nánosem hoaxů a dezinformací,“ řekl Kartous.

Následně dal jasně najevo, že i otázka šíření svobody slova má své hranice. „Nikdo nemá zaručené právo mást ostatní a vést je zcela cíleně k tomu, aby se rozhodovali na základě dezinformace a lži,“ upozornil Kartous s tím, že celý koncept svobody slova vznikl dávno před zrodem internetu, takže v moderní době je tomu třeba se přizpůsobit.

Pokud šíření lží ohrožuje náš demokratický systém a tím vlastně i svobodu všech občanů tohoto státu, je potřeba s dezinformacemi bojovat. Kartous má zkrátka za to, že nesmíme připustit zneužívání svobody slova. Považuje za zásadní bojovat proti lidem, kteří záměrně šíří lži a dezinformace. Dělají to prý např. lidé, kteří si tím kompenzují svou frustraci ze svého běžného života.