Respondenti odpovídali mj. na otázku „Které státy jsou zodpovědné za podporu nacismu na Ukrajině?“ Z různých možností téměř polovina vybrala tu, v níž za hlavní viníky jsou všechny státy NATO, popřípadě Evropské unie. Třetina dotazovaných uvedla, že viníkem jsou Spojené státy americké, a čtvrtina obvinila Polsko. Jednou z možností bylo také i samotné Rusko; tuto odpověď zvolilo zhruba dvě procenta dotázaných.

• Původní zdroj ZDE

K otázce, jestli by „Rusko mělo vojensky donutit jiné státy, aby ukončily podporu nacismu na Ukrajině?“ Uvedlo celkem, 40,6 % dotázaných, že ano; naopak proti bylo jen 13,4 % Rusů. Zbylých 46 % respondentů si „nejsou jistí“, ty agentura přidává však ke skupině, která by takové rozhodnutí podpořila.

Ve svém shrnutí tak agentura uvádí, že těchto dohromady 86,6 % ruských respondentů tedy de facto podporuje invazi na Ukrajinu.

Z odpovědí na další otázky je patrné, že drtivá většina Rusů považuje za nutné, aby Moskva vojensky napadla další státy, aby si zvýšila svůj vliv. Proti se vyjádřila pouze dvě procenta lidí, téměř 18 % nedokázalo odpovědět.

Na otázku „kam by Rusko mělo poslat svá vojska“ největší část respondentů uvedla, že by se mělo vojensky angažovat ve státech, které byly součástí bývalého Sovětského svazu a dnes jsou samostatné. Přímo takto odpovědělo necelých 50 % dotázaných.

Podle zhruba 40 % Rusů by dalším cílem měly být státy bývalé Varšavské smlouvy, kam kromě Česka a Slovenska patří také Bulharsko či Maďarsko. Podobné množství Rusů se domnívá, že Rusko by mělo provést invazi do Polska.

Čtvrtina Rusů napřímo uvedla, že dalším cílem Kremlu by měly být i některé členské země Evropské unie. Kolem 15 procent Rusů si myslí, že Vladimir Putin by měl vyslat svá vojska dobýt dokonce „celý svět“.

V závěru nechyběla ani otázka, zda by „Rusko mělo použít jaderné zbraně k ochraně svých legitimních cílů a pokud by Putin věděl o podobné hrozbě proti Rusku“.

Zde kladně odpověděla 40,3 % dotázaných Rusů, dalších 34,3 % odpovědět nedokázalo. Proti se postavilo 25,5 % Rusů. Active Group z toho vyvozuje závěr, že pro užití jaderných zbraní by byly až tři čtvrtiny dotázaných, když opět spojila ty, kteří odpověděli jasně ano s nerozhodnými respondenty.