„Andrej Babiš straší válkou.“ Jana Bobošíková v působivém sestřihu nechala slova zopakovat Janu Černochovou, Marii Bastlovou a Světlanu Witowskou. Je prý pozoruhodné, jaká shoda zavládla zejména v rozčilení nad slovy o vojácích, co chtějí válku.

Podle moderátorky pořadu Aby bylo jasno tento souzvuk znamená, že varováním před vojáky a válkou bylo ťato skutečně do živého. Co se tedy chystá?

Vysvětlení mohou nabízet slova náčelníka generálního štábu Karla Řehky, že v případě konfliktu s Ruskem, jehož pravděpodobnost prý stoupá, by muselo dojít k výběrové mobilizaci.

Bobošíková s Hanou Lipovskou zjistily, že Fialova vláda na začátku roku v tichosti schválila několik legislativních změn. Mimo jiné rozšíření pravomocí pro sběr osobních dat k usnadnění mobilizace občanů pro službu v armádě.

„Umožnit zahájení přípravných prací evidenčního charakteru a zvýšení úrovně připravenosti státu k obraně již v době mimo stav ohrožení státu, nebo mimo válečný stav je základním cílem navrhované úprav,“ stojí v oficiálním vládním dokumentu.

Druhá podstatná legislativní změna, kterou obsahuje, vyjímá z povinnosti bojovat v případě války europoslance. A také strážníky, kteří mají zajišťovat v průběhu mobilizace pořádek.

Změna je zdůvodňována tím, že podle současných pravidel nelze mobilizaci provést včas a v potřebné době. Pokud by nebyla provedena, musela by prý vláda provádět „marketingovou kampaň“.

Celé zdůvodnění ZDE

V důvodové zprávě se upozorňuje na riziko „nevole s nově vyžadovanými povinnostmi“, neboť občané po dlouhá desetiletí nebyli povinni strpět úkoly související s jejich brannou povinností.

V příštím týdnu půjde návrh do sněmovny a vláda požaduje jeho schválení ve zrychleném řízení už v prvním čtení.

Bobošíková upozorňuje také na změny, kterými v průběhu schvalovacího procesu návrh prošel. Charakteristická je podle ní třeba změna názvu. Původně se balík nazýval „Návrh zákona, kterým se mění zákony v oblasti obrany v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace“.

Nyní se nazývá „Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany“.

Bobošíková také upozorňuje na detail, že poslední úpravy textu před schvalováním ve vládě neprobíhaly na Úřadu vlády nebo na příslušném ministerstvu, ale na generálním štábu armády.

Branná povinnost je povinnost občana plnit úkoly ozbrojených sil. Vztahuje se na všechny muže a ženy od 18 do 60 let. Týká se především aktivit v případě vyhlášení mobilizace.

Ta může být vyhlášena, plná nebo částečná („výběrová“, jak říká generál Řehka), pokud parlament vyhlásí stav ohrožení státu nebo válečný stav.

Stav ohrožení státu může být vyhlášen, pokud je bezprostředně ohrožena svrchovanost nebo celistvost státu. Ale také pokud jsou ohroženy jeho demokratické základy. Což v situaci, kdy vládní politici běžně hovoří o svých oponentech jako o „ohrožení demokracie“, působí velmi gumově.

Pokud by parlament tento stav vyhlásil, stanovila by vláda nařízením, kdo bude povinen podrobit se odvodnímu řízení. Při výběrové mobilizaci by se vybíralo podle ročníku narození nebo odborné kvalifikace.

Bobošíková následně připomněla tresty odnětí svobody, které podle platného trestního zákoníku lze za neplnění odvodní povinnosti udělit. Jsou to až tři roky.