V Žižkovské věži proti sobě usedli předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, ústavní právník Aleš Gerloch a předseda komunistů Vojtěch Filip. Než je Moravec pustil ke slovu, představil divákům předvolební průzkum šancí jednotlivých prezidentských kandidátů. „Nejvyšší volební podporu má Miloš Zeman. Podporu mu vyjadřuje bezmála 42 procent voličů. Další tři procenta voličů jeho volbu zvažují,“ oznámil Moravec. Ukázal to průzkum agentur TNS Kantar a Median pro ČT.

Naproti tomu Jiří Drahoš má podporu asi 30 procent občanů a dalších deset procent lidí zvažuje jeho volbu. Třetí v pořadí je Michal Horáček s podporou 16,5 procenta, přičemž jeho volbu zvažuje dalších 12 procent voličů. Až čtvrtý je Mirek Topolánek, jehož pevné voličské jádro prý čítá jen čtyři procenta. Dalších 9,5 procenta voličů zvažují volbu Mirka Topolánka. Stojí přitom za pozornost, že až pro tři čtvrtiny respondentů je kandidátem nepřijatelným, zaznělo také v ČT.

Rychetský a Gerloch se poté shodli na tom, že ti prezidentští kandidáti, kteří prohrají, nenapadnou přímou volbu prezidenta a budou ctít vůli voličů. Těmito slovy reagovali na dotaz, zda někdo může prezidentskou volbu soudně napadnout už proto, že se mezi prezidentské kandidáty dostal již zmíněný Mirek Topolánek. Tomu podepsali prezidentskou kandidaturu někteří senátoři, kteří podepsali kandidaturu i jiným uchazečům, a není jasné, zda senátoři měli právo podepsat kandidaturu jedinému uchazeči nebo více zájemcům o boj o Hrad. Podle Vojtěcha by ale bylo namístě zpřesnit formulaci zákona, aby se o tuto otázku příště nevedl spor.

Moravec poté připomněl slova prezidenta Zemana, který při cestách po krajích konstatoval, že by úplně zrušil možnost kandidovat na prezidenta s pomocí podpisů několika poslanců či senátorů. Podle představ prezidenta by na Hrad měli kandidovat jen lidé, kteří získají podpis 50 tisíc občanů. Rychetský se však postavil jasně proti Zemanově myšlence.