Ministr Blatný hned na úvod připomněl, že nově přijatý protiepidemicky systém (PES) bude fungovat jen za situace, že v Česku bude dál trvat nouzový stav, protože bez nouzového stavu má sada příkazů jen charakter doporučení – a tady podle Blatného hrozí, že řada lidí nebude doporučení respektovat, což koronavirovou infekci by ovlivnilo nepříznivě.

Dernerová tady dala Blatnému za pravdu. „V tuto chvíli bych byla pro prodloužení nouzového stavu o 30 dní,“ uvedla.

Jedním dechem však dodala, že se PES bude muset změnit, protože žít kupříkladu půl roku v nouzovém stavu není reálné. Systém PES ale opravdu nouzový stav vyžaduje, protože zahrnuje i v prvním stupni omezování práva shromažďovacího, což bez nouzového stavu nelze.

„Do toho systému by měli začít zasahovat i lidé, kteří žijí ten reálný život, normální epidemiologové, virologové, zástupci Hospodářské komory a další, a nejen lidé, kteří, když to řeknu blbě, žijí v laboratoři,“ podotkla Dernerová.

Blatný ujišťoval, že běh nouzového stavu na půl roku není v plánu.  

„Pes je postavený tak, aby ve chvíli, kdy nebude potřeba, mohl být stažen do boudy a my se pak můžeme začít chovat podle jiných opatření,“ pravil šéf resortu zdravotnictví.

Poté v televizi oznámil, že prvňáčky a druháčky, kteří se vrátí do škol, nebude ministerstvo zdravotnictví podrobovat plošnému testování na covid, ale u učitelů to bude doporučovat.

Základní problém tkví podle ministra v tom, že nemáme k dispozici ve velkém počtu testy, které by mohli využít i laici. I s antigenními testy mohou pracovat jen k tomu proškolené osoby.

Vymazal uklidňoval, že neexistují studie, že prvňáci a druháci by představovali riziko v koronavirové epidemii. Proto se mu zdálo zbytečně zavírat takto malým dětem školy. „Můj názor je, že to bylo zbytečné,“ řekl Vymazal.

Kdyby se školy nezavřely, ulehčilo by to dětem i rodičům.