„Protože jsem v epicentru dění, nemohu souhlasit s názorem, že postupujeme nahodile. Může to vypadat, že opatření strašně rychle utahujeme a velmi rychle měníme, co jsme odsouhlasili. Ale ono to samozřejmě má reálný základ. Celá filosofie reakce na pandemii je v tom co nejrychleji nasadit bariéry. To znamená znemožnit lidem se mezi sebou stýkat, respektive omezit mezilidský kontakt. Protože, když na to není lék, je to jediná šance, jak minimalizovat přenosy,“ poznamenal v reakci na současný vývoj Hamáček. 

Opatření však dle jeho slov musí být taková, aby to lidé pochopili. „Vzpomněl jsem si, když jsem 2. března vystoupil s tím, že bych chtěl zavést nouzový stav. Tehdy si všichni klepali na čelo a někteří politici – nebudu jmenovat – mě kritizovali za to, že na třech nakažených se nouzový stav nevyhlašuje. Já měl samozřejmě analýzy a projekce, jak to může pokračovat. Ale byl jsem v situaci, kdy jsem těžko mohl lidem říct: Ale za 14 dní tu bude 400 nakažených. Z mého pohledu je to o tom, co je společnost ochotna akceptovat a s čím se ztotožnit,“ uvedl s tím, že dnes podle jeho slov současná opatření lidé akceptují.

„Rozhodně jsme v půlce ledna nemohli vyhlásit celostátní karanténu či nouzový stav, to by nikdo nepochopil. Vláda by pravděpodobně čelila hlasování o nedůvěře. Trošku to přeháním, ale reakce veřejnosti i politické scény by tehdy nejspíš taková byla. Co se týče nákupu prostředků, dobře, tam si myslím, že problém je. A velký,“ dodal.