Netradičně tiskovou zprávou začne pravidelný přehled mediálních zajímavostí. Piráti ji v minulých dnech rozesílali v tomto znění: „Vrcholní politici už nebudou smět vlastnit média ani přihrávat dotace a zakázky vlastním firmám, i kdyby byly ve svěřenských fondech. Návrh na vymahatelný zákaz pro vrcholné politiky včetně prezidenta vlastnit mediální domy, pobírat dotace či zakázky, i obnovení práva novinářů informovat o majetkových přiznáních politiků navrhl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek s dalšími koaličními poslanci k novele o Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH). Pravidla už nově nebude možné obcházet ani převedením mediálních domů či firem do svěřenských fondů.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš k tomu dodal: ‚Je třeba konečně narovnat prostředí v naší zemi, zajistit férovou soutěž a zabránit prorůstání politiky, velkých mediálních domů a obchodních koncernů. Cílem návrhu je, aby v problematických případech rozhodoval ohledně možného střetu zájmů nezávislý Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran. V případě porušení zákona a neuposlechnutí výzvy k odstranění problémů by úřad nařídil zjednat nápravu, například prodat velký mediální dům jiné než blízké osobě. Napravujeme také chybu zákona, která nyní neumožňuje médiím informovat o majetkových přiznáních vrcholných politiků. Je žádoucí, aby nad těmito informacemi měla veřejnost i novináři dohled a mohli případně upozornit na různé nesrovnalosti, jako jsme viděli kdysi třeba v kauze Stanislava Grosse‘.“

Vláda, vedená druhdy pravicovou ODS, připomíná socialisty

„Takže už nestačí zákon o střetu zájmů (zákon č. 159/2006 Sb.), novelizovaný roku 2017 novelou č. 14/2017 Sb., které se právem ihned začalo říkat ‚lex Babiš‘. Byl to narychlo uklohněný zákon, který měl zabránit obecně nenáviděnému podnikateli, aby podnikal v oblastech svého zájmu – tehdy též mediální. V roce 2013 koupil vydavatelství MAFRA, krátce poté celoplošné rádio Impuls, a tím získal docela silný mediální prostor. Tehdy bylo možné pochopit, že tyto vlastnické proměny mnoho lidí mohlo naplnit obavou z užití těch médií ve prospěch Babišovy politiky. Jenomže tady je kruciální dilema. Buď žijeme v kapitalismu, a pak se musíme smířit s tím, že ten či onen podnik patří tomu, kdo na něj má,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Namátkou vzpomíná Berlusconiho v Itálii nebo Murdocha v anglofonních zemích, zejména ve Velké Británii. „Ten první byl opakovaně ve významných státních funkcích, ten druhý ovlivňoval obsazení oněch funkcí lidmi, kteří hráli z jeho karet. Typicky Tony Blair, ale zdaleka nejen on. To je kapitalismus, i když se nám nemusí líbit. A pak je nějaká forma socialismu, který pracuje především s regulacemi, zákazy, příkazy a omezeními. Což je to, co provozuje dnešní vláda, vedená druhdy pravicovou ODS, která dnes připomíná socialisty všech zemí, kteří se podle starého hesla mají schopnost spojit se – třeba i s ďáblem, aby dosáhli svého,“ podotýká mediální analytik.

Bankovní úřednice v čele obrany. Rozdíl s krejčím Biľakem?

Měl by tedy pro ně inovativní nápad. „Když jsou všichni v té vládní stoosmičce tak transparentní a principiální, neměli by v žádném případě dopustit, aby ministrem zemědělství byl zemědělec jako v dřívější vládě Marian Jurečka, neboť to zavání kolizí zájmů. Ministrem pro digitalizaci by neměl být expert na informatiku jako v dnešní vládě Ivan Bartoš, ministrem zdravotnictví lékař jako dnes Vlastimil Válek nebo ministrem spravedlnosti právník jako dnes Pavel Blažek. Naopak za vzor by mohl sloužit ministr vnitra (němčinář), ministryně pro vědu (provozovatelka penzionu), ministryně obrany (bankovní úřednice), ministr financí (inženýr elektro) či ministr dopravy (novinář). A koneckonců sám premiér, dějepisář a politolog,“ myslí si Petr Žantovský.