Baránek si v úvodu rozhovoru pro Svobodné universum posteskl, že již dávno nepatří mezi nejcitovanější politology na Slovensku, jako dříve. „To začalo už před covidem. V podstatě začala taková tvrdá kulturní válka na Slovensku. Když šli volit prezidentku Čaputovou. Už za Kisky to začalo. Když najednou média naskočila na tu vlnu progresivistického neomarxismu. Záměrně nemluvím o liberalismu, protože podle mě je to velice špatné pojmenování. Je to v podstatě neomarxismus, který prožíváme. A tehdy jsem se z roku na rok zhoupl a najednou jsem se nedostal do mainstreamu,“ uvedl Baránek.

„Rozhodně nejsem vyznavač různých pseudosměrů LGBTQ až do konce abecedy a dvanácti pohlaví nebo šestnácti pohlaví, a tak dále. Já osobně preferuji přirozená lidská práva a zdravý rozum. Tak do takového neomarxistického prostředí se nemáte šanci dostat,“ dodal Baránek.

V současné společnosti mu i v médiích chybí názorová pluralita a také vzdělanost. Baránek prý kvůli svému postoji k válce na Ukrajině nebo ke covidu a k dalším tématům není zván do žádné debaty. „Nemůžu v současné chvíli jít do konfrontace ani s těmi, kteří mají jednostranný pohled na ukrajinsko-ruský konflikt, jak už jsem říkal. A přitom já nejsem proruský. Já jsem se narodil a vyrůstal v rodině, která byla silně antikomunistická. Nevyrůstal jsem v prostředí, které by bylo proruské. Zažil jsem okupaci v roce 68. Takže já nemám důvod velebit Rusy,“ konstatoval Baránek s tím, že lidé nadále už nehledají pravdu a slepě věří mainstreamu.