Jaroslav Kubera zemřel nečekaně letos 20. ledna poté, co se mu udělalo nevolno. „Měsíc po jeho smrti se náhle v předvečer volby nového předsedy Senátu vynořil tzv. výhružný dopis z čínské ambasády. Tak jej označil Deník N ve svém článku z 21. února 2020,“ přibližuje na úvod kancelář historii dopisu.

Deník N ve zmíněném článku uvedl, že čínské velvyslanectví Kuberovi napsalo, že pokud navštíví Tchaj-wan, české „podniky za to budou platit“. Předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil to označil za vyhrožování a zásah do české suverenity.

O měsíc později 1. dubna přinesl Deník N další zprávu: Čínský dopis Kuberovi si vyžádal Hrad. „Okolo této spekulace se strhla mediální bouře, na které se snažila zviditelnit celá řada politiků. Novým předsedou Senátu Milošem Vystrčilem počínaje, přes věčného kandidáta na prezidenta Pavla Fischera, až po předsedu STANu Víta Rakušana,“ komentuje vývoj události kancelář prezidenta.

A protože Kancelář prezidenta republiky v popisku slibuje, že nyní má každý možnost „poznat celou pravdu“, objevuje se ve videu hradní kancléř Vratislav Mynář ukazující na kameru onen dopis z čínské ambasády, jehož kopii dostal Jaroslav Kubera během novoročního oběda tří nejvyšších ústavních činitelů 15. ledna letošního roku. „Jak vidíte, je to jedna strana A4, na hlavičkovém papíru čínské ambasády a se dvěma razítky. Jedno razítko je Velvyslanectví Čínské lidové republiky. Druhé je razítko podatelny Kanceláře prezidenta republiky, podle kterého tam byl tento dokument doručen 13. ledna letošního roku,“ popisuje náležitosti dokumentu.

Zdůrazňuje, že předně se nejedná o dopis panu Kuberovi, jelikož mu není adresován a dokonce není ani podepsán. „Je to jednoduché politické stanovisko Čínské lidové republiky. Nemá číslované strany a ani zde není vidět, že by k němu byly původně přišité přílohy. Neexistují žádné další stránky, jak podivně spekuluje pan Rakušan,“ konstatuje Mynář.

„Otázka Tchaj-wanu je velice citlivá. Politika jedné Číny je základem pro Čínu při udržení v rozvoji přátelských vztahů a udržení spolupráce se všemi zeměmi světa včetně České republiky. Čínská vláda rozhodně popírá jakékoliv oficiální styky jakékoli země, která má diplomatické vztahy s Čínou, s Tchaj-wanem,“ uvádí své stanovisko v dopise čínská ambasáda.

„Návštěva Tchaj-wanu předsedou Senátu Parlamentu České republiky Jaroslavem Kuberou jakožto druhým nejvýznamnějším představitelem České republiky za jakýmkoli účelem nebo v jakékoli formě nese známky oficiální návštěvy. V takovém případě se jedná o vážné porušení uznání principu jedné Číny,“ stojí dále v dopise.

Stejný postup prý zvolily i Spojené státy, když Česko varovaly před zavedením digitální daně. „Jen se o tom tolik nemluví,“ podotkl hradní kancléř.

Následně dodává, že na tomto stanovisku není nic překvapujícího. „Čína pouze říká, že považuje Tchaj-wan za integrální součást svého území, na kterém si nepřeje návštěvy, jež by mohly vyvolávat dojem, že se jedná o samostatný stát. A vyjadřuje přání, aby tuto návštěvu pan Kubera neuskutečnil,“ shrnuje obsah dopisu.

Připomíná, že tuto pozici si Čína drží desítky let a Kubera o ní věděl minimálně od března 2019. „A znovu se to dozvěděl v říjnu 2019 na setkání nejvyšších ústavních činitelů. Sám o důsledcích své cesty mluvil od samého začátku, kdy o ní začal uvažovat,“ zmínil Kuberovy rozhovory do médií. „Ničím, co bylo v tomto dokumentu, nemohl být překvapen,“ dodává hradní kancléř.

Česká republika, stejně jako Evropská unie nebo Spojené státy, uznává politiku jednotné Číny, zato Tchaj-wan jako samostatný stát neuznává žádná světová velmoc, žádný evropský stát. Návštěva tohoto ostrova druhým nejvyšším ústavním činitelem členského státu EU by proto byla z obou stran vnímána jako státní návštěva, navozující dojem, že Tchaj-wan je samostatným uznaným státem, nabízí reportáž vysvětlení, proč nebyla některými tato Kuberova cesta podporována.

„Je to absolutně nestandardní záležitost. Ze států Evropské unie navštívil Tchaj-wan oficiálně pouze jeden představitel, a to byl předseda belgického Senátu v roce 2019 a to krátce bez jakékoliv delegace. Čínská strana to vnímala jako nepřátelské gesto,“ upozorňuje ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, jenž připomněl, že Čína nikdy neuznala Tchaj-wan a neví se ani to, že Tchaj-wan není uznávaným subjektem mezinárodního práva.

Poté Mynář připojuje komentář ke své údajné objednávce tohoto čínského dopisu: „Tento dokument doručil 13. ledna pravděpodobně pracovník čínské ambasády přímo k tomuto pultíku podatelny. Nechal si potvrdit jeho přijetí a razítko podatelny vidíte i na tomto originálu,“ podotýká.

„Odmítám jakékoliv spekulace, že si Kancelář prezidenta republiky měla objednat výhružný dopis z čínské ambasády, jako zcela nepravdivé a falešné, Vykonstruoval jej nízkonákladový a málo čtený Deník N s úmyslem očernit mne, pana prezidenta a Kancelář prezidenta republiky,“ uvádí rezolutně Mynář, že své dobré jméno a jméno Zemana bude hájit.

Do Deníku N prý odeslal jako reakci otevřený dopis, ve kterém novináře vyzývá k omluvě, nebo k doložení jejich tvrzení. „Pokud tak neučiní, budu následovat další právní kroky, v krajním případě nemohu vyloučit ani žalobu,“ oznamuje hradní kancléř. Podotkl, že „novináři několik let dělali z Kubery zastánce Číny a politického souputníka pana prezidenta v této otázce a nyní z něj najednou dělají bojovníka proti Číně a oběť tohoto boje“.

„Nechci se pasovat do role strážce Jaroslava Kubery, ale čistě z lidského hlediska je mi líto, jak se jeho památku snaží k vlastnímu zviditelnění zneužít celá řadu politiků a šarlatánů. Jsou to senátoři Láska, Hilšer, Fischer, kteří na Kuberu zřejmě kvůli cestě na Tchaj-wan nevybíravě tlačili. Nebo předseda STAN Rakušan, který se opakovaně angažoval v usnesení zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a zval mě tam na kobereček, aniž by k tomu měl jakékoliv právo,“ zdůrazňuje Mynář, že Poslanecká sněmovna není kontrolním orgánem prezidenta a jeho úřadu, který pod něj spadá.

Zahraničnímu výboru Poslanecké sněmovny přesto prý odeslal své podrobné stanovisko objasňující celou záležitost a nechápe proto, proč si stále dokola vyžadují ten stejný dokument, který mají k dispozici již několik měsíců.

Nejtrapnější roli v celé věci podle Mynáře sehrál Petr Kostka, bývalý tajemník Jaroslava Kubery. „Staví se do role tajemníka Kubery, ale nikdy se o něm nezmínil a nedal mu přístup k důležitým dokumentům. Jinak by věděl o schůzce nejvyšších ústavních činitelů z října roku 2019 a o zápisu, při kterém Kuberovi všichni přítomní cestu na Tchaj-wan nedoporučili. A nedal mu ani ten dokument, který se nyní snaží vydávat za výhružný dopis. Snaží se rozhodovat o zahraniční politice České republiky,“ zdůraznil Mynář.

„Celý tzv. výhružný čínský dopis Kuberovi je typický případ, kdy si média uměle vyrábějí kauzy na politiky, které z ideologických důvodů nenávidí,“ sděluje hradní kancléř s tím, že některá česká média nejsou schopna podávat objektivní zpravodajství, proto jim raději neposkytuje žádná vyjádření. „Česká televize, Respekt, Aktuálně nebo Deník N by má vyjádření překroutily do přesného opaku,“ sděluje Mynář závěrem.