Německo se stalo na přelomu roku svědkem „nové dimenze“ kriminality, která spojila organizovaný zločin se sexuálním obtěžováním. Podezřelí pocházeli podle policejních zpráv z „migrantského prostředí“ a jejich část přímo z řad žadatelů o azyl. Celou situaci ještě zhoršily dva další faktory: počáteční mlčení německých médií i úřadů, které celkem tři dny dění v Kolíně a dalších městech ignorovaly. To dalo kolínskému silvestru nepříjemný podtext a vyznění. Samozřejmě druhým faktorem bylo to, že kolínská policie situaci nezvládla. Četná svědectví v německých novinách ukazují na to, že k řadě davově organizovaných krádeží a obtěžování došlo takříkajíc za „asistence“ policejních jednotek na místě, které byly bezmocné. Obojí dostalo už tak dost překvapivé události do velmi nešťastného kontextu, který nyní proměňuje německou debatu o imigraci.

Tři rozměry krize

Současná politická i veřejná diskuse o uprchlické krizi má v Německu nejméně tři širší rozměry. První je psychologický a kulturní. Týká se problému integrace, který je nejen v německém případě zatím uchopen velmi zmateně. Tento první rozměr kolínských událostí přinesl do veřejného prostoru otázku sexuálního násilí ve spojení s cizinci či přímo migranty a uprchlíky ze zemí s odlišnou kulturou a různě odlišným chápáním ženy a ženské role. Nových argumentů se dostalo všem těm, kdo vidí muslimské postoje k ženám jako neodpovídající evropským či německým zvykům a hodnotám. Tyto názory zcela očekávatelně posílily bez ohledu na to, že na kolínském náměstí se novoročních zločinů nedopustilo všech 1,1 milionu příchozích z různých (i kulturně) zemí.

Druhou dimenzí je samozřejmě ta politická (a bezpečnostní), která se týká na prvním místě politických důsledků „kolínské lekce“ pro dosavadní azylovou politiku německé vlády Angely Merkelové. Ta dlouhodobě rozděluje německou společnost na dvě různě velké skupiny odpůrců a podporovatelů. S postupem času se začíná i v Německu projevovat únava a dále objevování nových problémů. Už dnes se zdá jasné, že veřejná debata se v Německu přesouvá z lidskoprávní oblasti k bezpečnostním otázkám a problému kulturního konfliktu (a potažmo integrace). Spolkový ministr vnitra de Maizière například v pondělí sdělil  na konferenci světových církví pod hlavičkou OSN v Ženevě, že „… migrace má také stinné stránky“ a „… může vést ke konfliktu a člověk je konfrontován s tím, že jinakost je vnímána jako ohrožení“.

Třetím rozměrem je samozřejmě ten evropský, který pokračuje v ovlivňování německé vnitřní politiky (a také naopak). EU se doposud pod neformálním vedením Německa nedohodla na žádném společném řešení, a naopak imigrace EU spíše rozkližuje a v daný moment ohrožuje jeden z pilířů EU – volný přeshraniční pohyb osob a zboží, který má také ekonomický kontext (např. ve vztahu k euru) se zvláštním významem pro Německo.