Porušení zákona o veřejných zakázkách zjistil úřad ve dvou případech, kdy Ministerstvo obrany nevysoutěžilo pořízení softwarových produktů celkem za 88 milionů. "Za této situace nelze zcela vyloučit možnost, že rozpočtové prostředky byly použity nehospodárně," upozornil NKÚ.

Na většinu přidělených zakázek uplatnilo Ministerstvo obrany výjimku, při jejich zadání bez soutěže tedy zákon neporušilo. Kontroloři zjistili, že v 99 procentech případů se konečné ceny shodovaly s cenami předpokládanými. NKÚ ale uvedl, že tento postup nemusí být hospodárný, protože ministerstvo při stanovování předpokládaných hodnot dodávek vycházelo z cen, které v podstatě určil současný dodavatel.

Ministerstvo neprovedlo srovnání cen

Ministerstvo od doby pořízení informačních systémů podle NKÚ nikdy neprovedlo srovnání cen dodávek aplikačního programového vybavení s jeho obvyklou cenou. "Při až dvacetileté závislosti na jednom dodavateli hodnotí NKÚ stanovování cen ve spolupráci s dodavatelem jako nesystémovost, která vytváří prostředí s rizikem nehospodárného vynakládání prostředků státního rozpočtu," uvedl NKÚ.

Vliv otevřeného řízení na snížení ceny zakázky dokládá mimo jiné studie Evropské komise, podle které zdvojnásobení počtu účastníků v soutěži snižuje hodnotu zakázky přibližně o devět procent, upozorňuje NKÚ. "Ministerstvo obrany si tento efekt ověřilo na zakázce na nový informační systém, kterou vypsalo v roce 2013. V otevřené soutěži vítězná nabídka nakonec dosáhla pouhých 37 procent předpokládané ceny," dodal úřad.

Celkem zadala v letech 2009 až 2012 všechna ministerstva zakázky za 52 miliard korun. Bez výběrového řízení bylo přiděleno 37 procent z nich.