Statkářka žila v letech 1905 až 1989, po pádu komunismu ji justice rehabilitovala jen částečně.

Trestní oznámení na ženu vyloučenou ze zemědělského družstva podal místní národní výbor v Marčovicích na Strakonicku. Označil ji za „sabotérku národního hospodářství a rozvratnický element". Její provinění spočívalo v tom, že údajně nechala jako samostatně hospodařící zemědělec ležet ladem asi pět hektarů půdy. Jindy prý urážela funkcionáře národního výboru i zemědělského družstva. Její dobytek se prý navíc opakovaně pásl na družstevních polích.

Jihočeské soudy v roce 1955 označily Švejdovou za zarputilou kulačku. Přestože byla vážně nemocná, poslaly ji na tři roky do vězení za sabotáž, útok proti skupinám obyvatel, urážku veřejného činitele a poškozování družstevního majetku. Navíc ztratila majetek i občanská práva.

V roce 1990 Okresní soud ve Strakonicích zrušil trest za sabotáž, ponechal však zbytkový podmíněný trest za ostatní činy. Podle stížnosti pro porušení zákona i podle Nejvyššího soudu byl celý proces se Švejdovou veden z politických důvodů - jako součást boje za kolektivizaci zemědělství.

„Nebyla souzena a odsouzena za skutky, které spáchala, ale za svou příslušnost k určité třídě, kterou totalitní moc odsoudila k likvidaci," řekl advokát Švejdové Matúš Hanuliak. Podle něj nyní státní zastupitelství nemá jinou možnost než řízení zastavit.

V roce 2009 proces se Švejdovou rekonstruovali studenti práv při festivalu Mene Tekel jako příklad zneužití justice proti „třídním nepřátelům".