Kaiserštejnský palác hostil konferenci Svoboda slova v prostředí digitálních platforem. Moderátorka prvního diskusního panelu Martina Kociánová začala tím, že si zkouší představit, jak by vypadal svět, kdyby nepřišel někdo a neřekl: „Hledej pravdu, rci pravdu, braň pravdu až do smrti“, jak by vypadal svět, ve kterém se svoboda myšlení označuje za dezinformační narativ. „Už název této konference obnáší mimo jiné také otázku, zda mají občané právo na vlastní výklad informací. Pan premiér Fiala řekl, že občané mají právo na korigované informace. A tak já věřím, že se tady třeba dnes i dozvíme telefonní číslo, kam se volá, že my o toto právo na korigované informace nestojíme,“ uvedla Martina Kociánová.

V úvodním diskusním panelu vystoupilo pět řečníků z různých politických stran a také Daniel Vávra, spoluzakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu, která tuto konferenci pořádala. „Naše Ústava říká, že jsme si všichni rovni. To znamená, že když se někdo stane předsedou vlády nebo ministrem vnitra, že najednou nemá nějaká ‚lepší‘ práva získávat nějaké ‚lepší‘ informace a ostatním nějakým způsobem diktovat, co mohou číst nebo dělat. Nikdo nemá právo nikomu říkat, že tohle nesmí poslouchat či číst a dělat si z toho nějaké špatné závěry. Je škoda, že tu nejsou, aby nám řekli, jak by chtěli ta opatření, která tak polovičatě prosazují, reálně aplikovat. Protože pokud bychom si řekli, že někteří lidé jsou hloupí a nemají právo na informace, protože si je vykládají špatně a pak dělají špatná rozhodnutí, což ohrožuje naši demokracii, tak by to znamenalo, že nejsme demokracie, nemáme stejná práva a nejsme si všichni rovni,“ upozornil Daniel Vávra.

Než korigovat informace je snazší sebrat volební právo

Proto by podle něj bylo vhodné říci, kdo jsou ti, co si jsou tzv. rovnější. „Vysokoškoláci? Nebo lidé, kteří projdou nějakým testem správnosti myšlení? Kdo určí, které to myšlení je správné? Jsem pro to, ať ti lidé řeknou natvrdo: ‚Ano, budeme omezovat práva lidí, určíme, které myšlenky jsou správné, která dogmata budeme v naší společnosti dodržovat a následně určíme i tresty za to, že někdo ta dogmata porušuje‘. To je jediná důsledná aplikace toho, co požadují. Tím se dostáváme k tomu, že by bylo jednodušší, kdyby se těm ‚méněcenným‘ lidem, těm ‚horším‘ lidem, kteří mají ‚nesprávné‘ názory, jimž je třeba informace korigovat, jak říká náš pan předseda vlády, sebralo volební právo. Hlasovali by jen ti ‚lepší‘ lidé a nemuselo by se dále řešit, že tu existuje skupina lidí, kterým se to nelíbí a chtějí nasměrovat stát jinam,“ konstatoval videoherní designér.

Poslanec Jiří Kobza, senátor Zdeněk Hraba a spoluzakladatel SOSp Daniel Vávra na konferenci Svoboda slova v prostředí digitálních platforem

Ale i pak by dle něj hrozilo, že by tihle lidé podrývali vládnoucí vrstvu, takže by pravděpodobně bylo třeba znovu nadefinovat to, co nesmějí udělat, a za nedodržení je patřičně trestat. „Nikdo z nás zřejmě nevolí politické představitele s představou, že budou nějak zákulisně zasahovat do šíření informací, ovlivňovat jinak než svými mediálními výstupy mediální scénu, korigovat média a podobně, a přesto se to děje. Kdo komu na to dal právo? Pokud se politikovi něco nelíbí, třeba předsedovi vlády, tak má ze své podstaty nějakou autoritu, může veřejně vystoupit a nějakou věc odsoudit, nebo naopak doporučit, nebo prosadit legislativně, má se o ní hlasovat. Jestliže ale ustaví nějakou polotajnou organizaci, zákulisně někomu posílá e-maily, něco mu nařizuje, eventuálně ho někde popotahuje nebo mu posílá doporučení, jak se má chovat v jakých situacích, tak to není příliš demokratické. Dnes se to děje,“ připomněl Daniel Vávra.

Na boji proti dezinformacím má zájem vnitro i zpravodajci

Připomněl ještě další stupeň, když je řeč o dezinformacích, a to klíčový výraz „hate speech“, nenávistný projev. „Nedávno jsem v Českém rozhlase slyšel vyloženě hate speech komentář o transsexuálech, kde autorka říkala, že je špatně umožňovat nezletilým tranzici. Před dvěma lety byl za tu stejnou věc v Kanadě zatčen a uvězněn otec, když se tomu snažil zabránit u své 14leté dcery a odmítal jí říkat synu. Byla to tehdy dezinformace a hate speech a dnes už není, takže to může být vysíláno? Ano, tehdy to bylo v Kanadě a dnes u nás, ale sociální sítě to mazaly po celém světě. Komukoli, kdo se takhle transfobně vyjádřil, byly mazány účty. A najednou to zní z Českého rozhlasu. Tak vidíme, že i definice toho, co je hate speech informace se v čase mění a mění se velmi rychle. I to samo je důkazem toho, že to nelze určit a že je špatně o něco takového se snažit a potlačovat svobodu slova, abychom vybudovali ‚lepší svět‘,“ prohlásil spoluzakladatel SOSp.