Z vojenských panelů GLOBSEC média nejčastěji citovala vystoupení náčelníka českého generálního štábu Karla Řehky o tom, že Ukrajina válkou hodně získává.

V panelu nazvaném Poučení z Ukrajiny Řehka v odpovědi na dotaz, kdo nyní na Ukrajině vyhrává, uvedl: „Záleží, jak si definujete vítězství. Vojensky právě teď nikdo nevyhrává. Rusko ale touto válkou hodně ztrácí a Ukrajina hodně získává. V jistém smyslu můžete říct, že vyhrávají, ale z vojenského pohledu teď nevyhrává nikdo.“

Americký generál Ben Hodges se přidal, že je jasné, že Ukrajina vyhrává. „Válka na Ukrajině netrvá dva, ale deset a půl roku. Rusko má všechny výhody, a přesto kontroluje jen asi osmnáct procent území. Za šest měsíců se Rusové posunuli jen o třicet kilometrů,“ vysvětloval.

Kromě tohoto panelu se ale na konferenci konalo několik dalších panelů s vojenskou tematikou. Tam se nedefinovalo, co je vítězství, ale debatovalo se o novinkách ve vojenské strategii.

Panel, který sami organizátoři považovali za jeden z nejdůležitějších, se konal v sobotu odpoledne ve velkém sále hotelu Hilton.

Jeho podkladem se stala anglická publikace s názvem „Propojením k úspěchu: Připravenost k multidoménovým operacím na východním křídle“.

V edici GLOBSEC ji sepsali dva autoři. Alexander Lanoczka, profesor politických věd z University of Waterloo a Marcin Zaborowski, politický a bezpečnostní analytik.

Text spolu s nimi představoval vysloužilý americký generál Philip Breedlove, který k němu napsal předmluvu.

Samotný pojem „multidoménová operace“ vznikl doslovným českým překladem názvu „multi-domain operation“, který se poprvé objevil v bezpečnostní strategii USA v roce 2018.

Německý generál z centrály NATO Christian Badia, který rovněž diskutoval, shrnul jeho princip lapidárně: „Multifunkce vytvářejí pro nepřítele nejistotu. Neví, odkud to přijde“.

Tyto operace mají zahrnovat „kombinované ozbrojené využití všech schopností k vytváření a využívání výhod, které dosahují cílů, porážejí nepřátelské síly a konsolidují vojenské zisky,“ jak se píše v polním manuálu americké armády.

V českém časopise Vojenské rozhledy byl koncept poprvé podrobněji představen až v roce 2023.

Magické slovo „konektivita“

„Proces jeho transformace zůstává v raných fázích. Doktrína vyvolává od své počáteční koncepce až po její potenciální implementaci různé reakce. V samotném NATO se členové značně liší v tom, jak nahlížejí na konkrétní prvky multidoménových operací, stejně jako v pozornosti, kterou tomuto konceptu věnují,“ napsal do materiálu generál Breedlove.

Základní myšlenkou koncepce je fungující propojení hned pěti prostředí, ve kterých se bojuje. Země, vzduchu, vody a nově také vesmíru a kyberprostoru.

Těchto pět prostředí je schopna sama obsloužit jen málokterá země. V podmínkách NATO je tedy implementace doktríny MDO vnímána i jako příležitost k hlubší vojenské integraci členů, kteří jsou schopni participovat jenom na některých složkách operace.

„NATO má unikátní příležitost prosadit společné vnímání tohoto konceptu, harmonizovat doktrinální rozdíly mezi staršími členy a vyřešit nedostatečnou připravenost členů nových,“ píše se v materiálu GLOBSEC.

Multidoménové operace jsou prý ale mnohem rozsáhlejší než pouhý princip velení a ovládání. Je také o rozvoji spolupráce účastníků, překonávání jejich byrokratických bariér a integraci rozličných dovedností.

Z vojenského hlediska koncept musí znamenat hlubokou kulturní proměnu ve smyslu potlačení vnitřních rivalit a mnohem větší otevřenosti například při sdílení dat.

„V novém digitálním světě se trochu změnilo chápání utajení,“ poznamenal k tomu z pódia GLOBSEC generál Badia, zástupce velitele NATO pro transformaci.

Toto propojení podle expertů musí začít už na úrovni vojenského školství. „Vojenské vzdělávání napříč regiony musí zahrnovat hodnoty a myšlenky multidoménových operací,“ píše se v materiálu.

Tato proměna myšlení je ale nezbytná nejen mezi vojáky, ale i v civilním sektoru. „Civilní lídři musejí rovněž přispět ke smysluplné kulturní transformaci,“ píše se dále v materiálu.

Jedním z hlavních principů, na kterých se má stavět, je „konektivita“. Především po technologické stránce má vše fungovat k posílení propojení všech zbraní a sfér.

Mimo jiné to obnáší i centralizaci vyhodnocování sebraných dat.

Konektivita se však netýká jen vojáků, ale i civilního sektoru, který je podporuje. „Ukrajinská obrana proti ruské vojenské agresi je živou, i když hořkou připomínkou, že průmyslová válka vyžaduje významnou průmyslovou výrobu,“ píše se v materiálu.

Ruská invaze na Ukrajinu stejně jako větší aktivita Číny představují podle autorů pro NATO ještě větší výzvu než válka proti terorismu, pro kterou byla doktrína multidoménové operace původně konstruována.

To mimo jiné znamená, že prostorem pro multidoménovou performanci NATO bude oblast jejího „východního křídla“. A právě na jeho „konektivitě“ se musí zapracovat. „Velitelé z oblasti východního křídla začínají uvažovat o principech konektivity, ale ne všichni,“ píše se v dokumentu.

Hovoří se o spolupráci Polska a baltských zemí, které jsou podle generálů NATO ty, které si principy multidoménové operace berou nejvíce k srdci. Jejich „baltská obranná linie“ podle materiálu začleňuje novou obrannou doktrínu velmi zdárně.

Zkuste to propojit...

„Dominance v informacích vede k dominanci v rozhodování,“ vysvětlil výhody vojenského a technologického propojení generál Badia. Podle něj bude v konfliktech stále důležitější kognitivní převaha.

Někdejší velitel německého letectva zdůraznil také význam spolupráce pro malé země, kterým toto propojení poprvé umožní zapojit se rovnocenně do vojenského partnerství, což bude mít pozitivní vliv na jejich sebevědomí.

V panelu na GLOBSEC s ním usedl zástupce společnosti Lockhead Martin Dennis Goege, který hovořil o propojení armády, průmyslového sektoru, komunikačních technologií a výzkumu. „Vývoj multidoménových operací je evoluční proces, do kterého se promítá technologický vývoj, politická vůle i vojenská taktika,“ myslí si.

Cestou osvědčenou v minulosti podle něj je začít vývoj na úrovni jednotlivých platforem a pak tyto prvky zkusit propojit.

O zkušenosti s budováním multidoménového systému do Prahy přijely pohovořit dvě dámy.

Tou prví byla Jacinta Carrolová, tajemnice pro strategické plánování z australského vesmírného programu. Ta popisovala spolupráci, kterou její země pro rozvoj integrovaného systému pěti domén navázala s pacifickými lídry, jako jsou Indonésie nebo Malajsie.

Kromě toho ocenila Ukrajinu, ta podle ní ukazuje, jak být při využívání všech pěti dimenzí kreativní. Již předtím se všichni panelisté i generál Breedlove v publiku shodli, že ukrajinská válka je multidoménovou operací.

Druhou dámou na pódiu byla Ana Isabel Xavierová, náměstkyně ministra obrany z Portugalska. To si podle ní vzalo multidoménovou doktrínu za svou už proto, že země působí na rozhraní tří regionů –  Evropy, Atlantiku a Afriky.

„Multidoménovost je hlavně o operabilitě,“ přispěla postřehy z praxe. Není to podle ní až tolik o tom, kolik peněz za vybavení utrácíte, ale jak smysluplně je dokážete využít. Portugalsko se zvládá přizpůsobovat nové doktríně, ačkoliv na obranu nedává dvě procenta HDP jako třeba Česko.

„Obrana pro nás není náklad, ale investice,“ řekla také náměstkyně Xavierová, když vypočítala, co všechno už si Portugalsko pořídilo, aby bylo konkurenceschopné.

Na to navázal Dennis Goege, který je v Lockheadu viceprezidentem s regionální gescí nad středovýchodní Evropou. Podle něj je velmi důležité, aby státy s firmami spolupracovaly na vývoji co nejúžeji.

„Bez konkurenceschopného zbrojního průmyslu to vůbec nedává smysl,“ souhlasil generál Badia.

Portugalská zástupkyně hovořila o tom, že nové technologické výzvy jsou velkou příležitostí i pro startupové firmy.

Hezkou ukázkou, jak se malé začínající firmy zapojují do bezpečnostního průmyslu, je podle diskutujících Pobaltí.

„Když chcete vidět budoucnost digitalizace, podívejte se do Pobaltí,“ souhlasil generál Badia.