Použití chemických zbraní v Sýrii bez jednoznačně určeného viníka a následný útok USA řízenými střelami na syrskou základnu opět zvětšily pravděpodobnost velké války. Pokud se podíváme na podobný vývoj v historii, vždy končil válkou. Problém je v tom, že nová válka by se nekonala někde na konci světa, ale v Evropě, přestože počátek může být v Sýrii. Všem, kteří jásají nad islámským teroristickým útokem v petrohradském metru, mrtvými ruskými civilisty a nad americkým náletem v Sýrii to pravděpodobně nedochází.

Zdivočelá americká a evropská propaganda dokonce zpočátku obvinila z chemického útoku v Sýrii i Rusko. Situace se v tomto případě podobá období sestřelení dopravního letounu MH17 nad Ukrajinou. Divoká protiruská propaganda, poté neméně zuřivá proti separatistům a dodnes se nic jednoznačně nevyšetřilo. Přitom na tomto zločinu mohla vytloukat kapitál pouze současná zkorumpovaná a protinárodní ukrajinská vláda s podporou evropských a amerických médií.  Rusko nemohlo získat nic, stejně jako separatisté. Jako podobnou stupiditu můžeme označit mediální propagandu obviňující ruskou politickou reprezentaci z toho, že páchá pumové atentáty vůči svým občanům, naposledy v Petrohradě. Média se přitom ohánějí jakýmsi nedůvěryhodným svědkem a všemožnými zoufale jednostrannými odborníky.

I v současnosti je zcela nejasné, kdo a jak použil chemické zbraně či látky. Chlór je totiž rozšířená chemikálie, která se vyrábí i u nás, a nikdo se proto nesnaží naši republiku bombardovat. Ve hře je mimo něj sarin, na který upozornili chemici syrské armády, asi proto, aby se prozradili jako útočníci.

Dosud není prokázán pachatel, a přesto americké námořnictvo zaútočilo. Docela by mne zajímalo, co by americký prezident dělal, kdyby se zjistilo, že chemické zbraně nebyly syrské a nepoužila je syrská armáda. Lhal by do roztrhání těla jako jeho předchůdci, nebo by se omluvil?

Čtyři různé verze

Pomineme-li jako naprostou fantasmagorii představu, že Rusko použilo chemické zbraně, zůstávají ve hře čtyři možné teorie.

A. Chemické zbraně byly použity na rozkaz syrského politického vedení reprezentovaného prezidentem Asadem. Zde si můžeme opět položit zásadní otázku, co by tím Asad získal. Jeho protivníci hledají jakoukoli záminku poštvat proti němu média a evropské obyvatelstvo. Za to mu určitě stovka mrtvých civilistů nestojí. Kromě toho je dobrým cílem, protože otázka použití chemických zbraní syrskou armádou proti islámským teroristům se již řešila. Výsledkem bylo mezinárodní mediální a politické tažení včetně vyhrůžek bombardováním, přičemž Sýrie v období 2013-2014 odevzdala veškeré chemické zbraně a výrobní kapacity. Potvrdili to inspektoři OSN. Chemikálie byly následně oficiálně zničeny, zčásti americkými armádními chemickými specialisty. Syrské vedení se zachovalo zcela korektně a podřídilo se mezinárodní inspekci a rozhodnutí OSN. Ovšem není jasné, zda američtí, případně jiní chemici zničili všechny předané syrské chemické zbraně a zda se dokonce některé z nich nedostaly do rukou teroristů, jako české zbraně z armádních přebytků, které pro tamní oblast převzala americká armáda. Vzhledem k opakovaně evidentně jednostrannému a nespravedlivému přístupu USA k Sýrii v době vlády prezidenta Obamy lze předpokládat cokoli. Zdá se, že podobný podivný přístup pokračuje.

B. Chemické zbraně použili syrští armádní velitelé bez vědomí prezidenta Asada. Vzhledem k nepřehlednosti bojů nelze zcela vyloučit ani tuto možnost. Dokonce nelze vyloučit, že bez vědomí prezidenta nějaké chemické zbraně ukryli. Nicméně je to nepravděpodobné, protože tresty za podraz na vlastního prezidenta by byly brutální. Stejně nelze zcela vyloučit, že se někdo nechal podplatit cizími tajnými službami, aby provedl tuto provokaci. Každý důstojník není spolehlivý a vlastenecký. To vidíme i u nás. V takovém případě by měl být viník nalezen a potrestán, ovšem nikoli celá armáda.

C. Chemické zbraně použili islámští teroristé bojující proti syrské armádě a v době leteckého útoku odpálili nádoby s nimi. Použití chemických zbraní teroristy bylo opakovaně doloženo v průběhu posledních dvou let. Pocházely ze Saúdské Arábie, která podepsala mezinárodní dohody a tom, že nebude vyrábět a skladovat takový materiál. Vůči Saúdské Arábii nebyly dodnes ze strany OSN, USA a zemí EU přijaty jakékoli sankce, natož aby došlo k bombardování jejích utajovaných skladů chemických zbraní. Celá akce může být provokací saúdských tajných služeb, které podporují teroristy v Sýrii. Na rozdíl od prezidenta Asada může Saúdská Arábie získat na mediální propagandě a štvanici proti Sýrii mnoho. Především se odvede pozornost od toho, že sponzoruje globální islámský terorismus, včetně islámské invaze do Evropy.