Interaktivní program a večer navštěvuje postupně všechny kraje a nabízí také možnost podání podnětů. Šabatová v úvodu svého expozé informovala o instituci veřejného ochránce práv, který vznikl před 15 lety.

Nezměním, ale doporučím

„Nemám žádnou možnost cokoliv změnit právně. Mohu pouze šetřit a potom dát doporučení,“ uvedla Šabatová. „Přesto, že jsou ty věci třeba na pohled slabé a měkké, tak se řada věcí podaří dosáhnout. Další činností je dohled nad místy, kde je omezena svoboda – psychiatrické léčebny, ale i třeba domovy pro seniory nebo domovy se zvláštním režimem nebo i výchovné ústavy. Respekt k jednotlivci musí být zachován všude a nesmí být s těmi lidmi špatně zacházeno. Další věcí je ochrana před diskriminací, a ta je jedna z nejtěžších. Jednak ty pravomoci jsou v tomto směru ty nejměkčí a dost často se dostáváme do pracovně právních vztahů. Jedná se i o přístup k práci, službám, bydlení. Jsem přesvědčena, že diskriminace vzniká v naprosté většině případů ze stereotypů a předsudků. Prokazuje se jako jedna z nejobtížnějších.“

Pokuta až milion

Tým kolem ombudsmanky pak řešil vzorový příklad - Inzerát typu „vhodné pro studenty“ s tím, že by mohl být diskriminační. Může to prý skončit pokutou od Inspektorátu práce do výše až jednoho milionu korun. Přítomní se dozvěděli, že v roce 2013 dal inspektorát celkem 7 pokut za diskriminační inzerát. Pak se věnovali pohovoru při hledání zaměstnání.

„Velký bratr“ v malých kauzách

Jak zaznělo na večerním setkání, Ústavní soud prohlásil, že nahrávky, není-li jiný důkazní prostředek, jsou přípustné, byť by to zaměstnavatel, tedy nahrávaný, neodsouhlasil. Následoval pak dotaz, zda je to legální si nahrávat. Odpověď z týmu zněla, že ano. „A zaměstnavatel by si neměl stěžovat, ale to soudy asi ještě neřešily. Ale tam je ochrana té slabší strany, a to zaměstnavatel není.“ Přítomní byli pak upozorněni, že je zapotřebí si nahrávat jen pohovor, ne osobní rozhovor. „Jinak je to téměř nedokazatelné,“ povzdychla si Šabatová. Poté vypukla bouřlivá diskuze nad tím, zda-li je morální potencionálnímu zaměstnavateli to oznámit, že jej nahrávám. „Mám ráda lidi, kteří jsou stateční a umí se zastat svých práv,“ podotkla Šabatová.

Další dotaz byl, jak se dá dokázat šikana a obtěžování v práci? „Inspektorát práce se může podívat do všech papírů zaměstnavatele, do veškeré dokumentace, smluv,“ řekla ombudsmanka. Inspekce má povinnost mlčenlivosti, zatajit ohlášení. Šikana se každopádně veřejnoprávní kontrolou dokazuje jen špatně.

Autoři reportáže Václav Fiala a Viktor Klekner