Stát bude vlastnit většinu plynových zásobníků v Česku, když vláda koncem srpna schválila nákup zásobníků od skupiny RWE. Kapacita zásobníků by měla zajistit až 36 % spotřeby, v zimních měsících by měla vystačit až na tři měsíce. Podle Premiéra Petra Fialy je to krok k posílení energetické bezpečnosti Česka. Krok podporuje i opozice, podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka (ANO) je to dobrý krok.

Česko nyní podle informací serveru iRozhlas.cz zvažuje nákup dalších majetků v energetice. Podle nezávislých zdrojů z energetiky a ze státní správy by mělo jít o podíl v rafinerii ropy MiRO v německém Karlsruhe. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ani ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela nic konkrétního neprozradili.

„Bez komentáře,“ reagoval Stanjura a nic neprozradil ani Síkela. „Neřeknu vám nic jiného, než že zájmem státu je posilovat energetickou bezpečnost, a to i formou větší role státu ve strategické infrastruktuře,“ uvedl Síkela s tím, že energetická krize zdaleka není vyřešena a mohou přijít nové otřesy. „My na to chceme být co nejlépe připraveni,“ dodal Síkela.

Jedním z dalších kroků by podle některých zdrojů mohlo být odkoupení podílu v rafinerii ropy MiRO. Stát prý vede několikaměsíční jednání s hlavním akcionářem, petrolejářskou firmou Shell Deutschland, která vlastní podíl 32,5 procenta. Další velcí akcionáři jsou s 25 procenty Esso Deutschland, velkým akcionářem byl také ruský Rosněft, který měl 24 procent, ale po ruské invazi na Ukrajinu byl jeho podíl vložen do správy Spolkové agentury pro sítě.

Komentovat případná jednání nechtěli ani zástupci Shellu. „Jako vždy nekomentujeme spekulace ani fámy na trhu,“ vysvětlila mluvčí společnosti Cornelia Wolberová. Z dostupných informací se ale dá usuzovat, že Shell jedná o prodeji kvůli přechodu společnosti na nízkoemisní a zelenou energetiku, k čemuž jsou potřeba velké finance. Ze stejného důvodu prodávalo RWE Česku své zásobníky na zemní plyn.

Česko podle některých zdrojů ze státní správy chce využít tuto možnost, kdy Shell o možném prodeji podílu v rafinerii uvažuje. „Nejsme soběstační. Smysl taková investice tedy dává,“ potvrdil stručně zdroj blízký státu s tím, že Česko by si tak zajistilo v nejbližších letech dostatek pohonných hmot pro český trh. Dosud jsme totiž více než z poloviny státní spotřeby pohonných hmot závislí na dovozu.

Podle zdrojů blízkých jednání ale zatím ani není jisté, zda by Česko jako nový akcionář německé rafinerie vůbec mohlo část produkce odvézt z německého trhu. „Je to jeden z deal-breakerů a takových je tam ještě více,“ uvedl zdroj obeznámený se situací, že je více takových bodů, které by mohly vést ke zrušení transakce.

Důležitým aspektem možného obchodu je také fakt, že rafinerie v Karlsruhe je napojena na západní větev ropovodu TAL, který se napojuje na český ropovod IKL. Ten ze sta procent vlastní státní společnost Mero. Přes zmíněné ropovody by tak v budoucnu mohlo téct tolik ropy, aby pokryla celkovou tuzemskou spotřebu a Česko by se tak nadále obešlo bez dodávek z ruského ropovodu Družba.