Pane starosto, jak se radnice postaví k petici, kterou podepsali členové společenství vlastníků bytů v panelových domech v Jirkově ve snaze upozornit na svoji zoufalou situaci? Máte nějaké možnosti obyvatelům pomoci?

Naše možnosti jsou velmi omezené, protože problematika se týká privátního majetku a do jeho užívání nemůžeme významněji zasahovat. Pomoc obce spočívá především v konzultacích, v zajištění kontaktů atd.

Domníváte se, že se podaří zajistit potřebných 10 000 podpisů, tak aby se peticí musel zabývat i Senát? A co si od toho slibujete?

Věřím, že se to podaří. A co si slibuji? Projednání a změnu legislativy, která by ten stav neudělala složitější, ale jednoznačně ochránila práva slabších, což jsou většinou ti slušnější.

Řádění spekulantů s byty měl učinit přítrž zákon o hmotné nouzi. Už řada z nich ale údajně našla cestu, jak jej obejít. Nyní proto ministerstvo připravuje nový zákon o sociálním bydlení, který však začne platit nejdříve za dva roky. Co zásadního by podle vás oproti současné úpravě měla novela změnit?

Neočekávejme zázrak, problémy budou, v lidském soužití je takové penzum problémů, že to sebelepší zákon není s to vyřešit. Nejvíce problémů je v lokalitách s přebytkem bytů na trhu, z toho je odvozena jejich nízká cena, a to otevírá velký prostor pro spekulaci. Jsem přesvědčen, že nejvíce by v dané situaci pomohlo nastolení tržní rovnováhy na trhu s byty v problémových regionech (Ústecký kraj atd.). Dalším zásadním zhoršujícím faktorem je právo, že všichni musejí mít nárok na slušné bydlení. Ti nejproblémovější nájemníci devastují jeden byt za druhým, rozkládají křehkou pospolitost v bytových domech, uvádějí do zoufalých situací starousedlíky, a přesto mají svůj nárok. Prostě se nezmění nic zásadního. 

{relatedarticles title="Psali jsme:" articles="337363,379847,379553,377509,376184,373765,373054,372997,372970,370162,369776,369774,369386,369140,365453,361201"}

Radnice nedávno přišla o dotaci na revitalizaci parku. Za chybu může úřednice, která ale za své jednání neponese žádnou odpovědnost. Je to pro vás do budoucna signál něco změnit, tak aby se situace neopakovala?

Složitost a mnohdy nesmyslnost agendy kolem dotací vedou k chybám a těch se nedá úplně vyvarovat, přes tuto úřednici přešly úspěšně projekty za více než 300 mil. Kč a pak se stala jedna chyba. Určitá opatření jsme přijali, ale signál by to měl především být pro ministerstva a Brusel, že velká složitost vede přirozeně k chybovosti a rozhodně to nepřináší větší transparentnost. Naopak vzniká pouze umělá zaměstnanost a pak ve výrobě, která tvoří hodnoty, nejsou lidé do středního managementu, protože jich tisíce píší a administrují dotace a další tisíce je třikrát až šestkrát kontrolují.   

Je také pravděpodobné, že vzhledem ke ztrátě dotace skončí rozpočet radnice za letošní rok ve schodku. Byť se to podle vašich slov nemá dotknout investic v letošním roce. Co ale v letech nadcházejících? Bude to mít nějaký negativní vliv na projekty, které jste plánovali?

Žádný negativní vliv neočekávám. Prostě nastala jen jiná situace a my se s ní popasujeme.

Jaký je váš osobní pohled na význam dotací? Jste jejich zastáncem, nebo podle vás nadělají více škody než užitku?

Dotace jsou v určitých konkrétních situacích přínosem, ale je diskutabilní, zda v tomto tematickém rozložení dotačních titulů, jak jsou koncipovány u nás, přinesou větší efekt. Toho jsme byli svědky i v předešlém plánovacím období. Prostě jsem přesvědčen, že každé území by si mělo stanovit, co přesně chce a potřebuje zainvestovat, a na to získat dotaci. A spousty dobrých a přínosných myšlenek se nemohou nerealizovat jen z důvodu, že se zrovna tato oblast nepodporuje a na druhou stranu se vymýšlejí projekty, jen aby se utratily peníze. 

Vztahy na radnici nejsou nikterak idylické, čehož jste si vědom i vy sám a snahu zlepšit společenské klima a soužití jste si předsevzal i jako svou prioritu pro příští roky. Jaké konkrétní kroky plánujete pro zklidnění atmosféry?

Lidé jsou takoví, jací jsou, a klima na úřadě není zas až tak špatné, potýkáme se s problémy jako všude jinde. Nicméně připravujeme určitou strukturální změnu, od které očekávám po určitém mezičase lepší pracovní atmosféru i úsporu mzdových prostředků.

Čím si vysvětlujete, že se uvnitř jednoho malého města takto vyhrotí vztahy? Nemělo by jít všem přece jen o společnou věc?

Atmosféra ve městě odráží do značné míry tu celospolečenskou. Musíme si uvědomit, že doba přináší velice hekticky nové situace, které především ti starší úplně nechápou, nepřizpůsobiví spoluobčané, přistěhovalectví, válka na Ukrajině, ministr, který si vytváří složky na lidi jako STB. Lidé nehodnotí svět kritickým myšlením, ale jen kritizují, ztrácejí naděje a jsou frustrovaní. Začínají mít strach a k tomu přidejme starou dobrou závist a máme zde hrubý obraz dnešní reality. Tuto situaci ještě podporují jak média, tak sociální sítě, kam dává jako zaručené informace kdejaký sociopat a mnozí lidé neumějí a ani nemohou rozpoznat věrohodnost těchto informací, a to má bohužel celospolečenky negativní vliv na život lidí. U menších sídel, jako je Jirkov, právě lidská závit více zesiluje negativní atmosféru, protože se většinou lidé znají a nedá se schovat za rouškou anonymity jako ve stotisícových městech.

Když jsme spolu hovořili naposledy, upozornil jste ale i na celkovou radikalizaci Evropy. Kde vidíte příčiny a jaké to může mít pro nás podle vás následky?

Radikalizace je zcela přirozená, když vidíte neschopnost Evropy rozhodnout, jak řešit výzvy dnešního světa, politická reprezentace není schopna nazvat věci správnými jmény, nemůže to vést k ničemu jinému. Korektnost ve společnosti pravděpodobně přesáhla určitou mez – flákačovi nesmíte říct, že je flákač, zlodějovi, že je zloděj.

Ztratili jsme víru a lidem chybí určitý záchytný bod, neumějí zpracovat informace, které se na ně hrnou, neumějí se zastavit kriticky zhodnotit svůj život, své konání. Proto dochází k nebezpečné radikalizaci a lidé v ní hledají řešení.

Prozradíte nám na závěr svůj pohled na řešení problému s uprchlíky, které stále gradují?

Migrace jako fenomén, byla vždy, co je lidstvo lidstvem, jediné nebezpečí dnes je v její masovosti a organizovanosti, je to prostě byznys. Vlády musejí říci dost a vracet migranty nazpět. To ale nerady slyší různé humanitní organizace. Každé rozhodnutí bude špatné, ale doufám, že se vybere to nejméně špatné a že naše kultura bude žít i za 1 000 let.