„Vidíme Evropu, jaká byla v roce 1938 nebo v roce 1913,“ řekl na konferenci lídr Úsvitu Miroslav Lidinský, čímž zvěstoval, že pokud nedojde ke změnám, může nastat válka, tak jako tomu bylo dvakrát v minulém století.

Festerlingové zase vadí, že si pod pojmem demokracie všihni představí volby jednou za čtyři roky a upozornila také na přílišnou roztříštěnost vlasteneckých sil v Evropě, které by se měly propojit a bojovat za společný cíl, čímž by konkurovaly klasickým politickým stranám.

„Bojoval jsem spolu s Američany a Brity v Afghánistánu proti nepříteli, ale teď jsem hlavně politik a říkám, že je třeba, aby se eurorealistické síly semkly,“ odkazoval Lidinský na svoje angažmá v boji proti Talibanu. „Je třeba zastavit proimigrační politiku Bruselu a začít chránit hranice, pomoci Pegidě v transformaci Německa a vypsat národní referenda o setrvání v Evropské unii,“ dodal.

„Jak je možné, když černý muž sexuálně zaútočí na bílou dívku, není to vnímáno jako sexismus a rasismus?“ tázala se Maria Kaljusteová z Evropské konzervativní strany a s ohledem na zvolení muslimského starosty Londýna Sadiqa Khana se také ptala na to, kdy muslimové nahradí britského premiéra či německou kancléřku.

„Nedávno se starostou Londýna stal Pákistánec. Zítra nějaký Afričan převezme místo Davida Camerona, pozítří turecký chlapec vystřídá Merkelovou, a bude tu chalífát Eurábie,“ zvěstovala Kaljusteová.

Kritikou účastníci debaty nešetřili ani na dohodu mezi EU a Tureckem. Jeden z účastníků konference označil zrušení víz pro Turky za „sebevražedný“ krok, přestože se jedná o klíčovou podmínku pro to, aby dohoda fungovala.

V průběhu konference její účastníci také představili petici, pod kterou mají v plánu sebrat alespoň milion podpisů, na jejichž základě chtějí přimět Evropskou unii ke zrušení veškerých dosavadních rozhodnutí o kvótách.

„My, níže podepsaní občané suverénních států Evropské unie, požadujeme, aby Evropský parlament i Evropská komise neprodleně anulovaly všechna svá rozhodnutí o zavedení tzv. přerozdělovacích kvót. Jedná se o bezprecedentní porušení suverenit jednotlivých členských států Evropské unie,“ stojí v petici.

„Je nepřípustné, aby kdokoliv, včetně orgánů Evropské unie zasahoval do výsostných pravomocí členských států, které se týkají nezcizitelného práva vlády každého jednotlivého státu rozhodovat o tom, zda a komu bude udělen azyl, dočasné či trvalé povolení k pobytu na území daného státu,“ uvádí dále petice, jejíž autoři ji vnímají jako jediný legální krok, který mohou podniknout.