Není to tak dlouho, co zprávy o epidemii covidu přebily rasové nepokoje v USA, jež vyvolaly mimo jiné i další diskuse, co je rasistické, a co ne. V Česku tato diskuse, až na posprejování sochy Winstona Churchilla, příliš živnou půdu neměla; většinou byla odbyta vtipem, že se tedy zakáže název cikánská pečeně. V Americe však tato debata jede dál a vznikají v ní přinejmenším kuriózní závěry. Například, že pivo je rasistické.

Na toto téma sepsali celou knihu dva američtí sociologové, David L. Brunsma a Nathaniel G. Chapman. Kniha se jmenuje Pivo a rasismus: Jak se pivo stalo běloššským, proč na tom záleží a kdo se to snaží změnit (Sociologie rozmanitosti). Na internetovém obchodu Amazon se dá pořídit za přibližně 530 korun.

Autoři sepsali i odůvodnění, proč pivo je i není rasistické a proč o tom napsali knihu. „Následky rasismu jsou všude okolo nás, ale pro ty, pro které je současný systém výhodný, je nemusí být vidět. Jako sociologové jsme vyškolení v tom nepovažovat obvyklé za samozřejmé, v nahlížení za oponu. A tímto pohledem pak analyzujeme výrobky, jež jsou tak běžné, že si jich nevšímáme, ale které tvoří základ toho, kým jsme,“ píší.

Dále autoři říkají, že v současných USA je mnoho hnutí s různými pohnutkami, ale všechny se prý snaží o jedno – odhalit sociální nespravedlnosti, konkrétně rasové, ve všech aspektech lidského života. A podle autorů je načase se rasově podívat i na produkci zboží každodenní spotřeby.

„Pivní průmysl uznal, že má problém s rozmanitostí. Ve skutečnosti ho měl od začátku, od jeho vzniku a od počátku Ameriky. Také vzal na vědomí, že pořádně neví ani to, jak o tomto problému uvažovat, tím méně pak, jak ho napravit,“ tvrdí Chapman a Brunsma a dodávají, že napravit problém se částečně snaží minipivovary, ale také černošské a hispánské pivní festivaly.

„Od založení Spojených států amerických, přes vznik varných tradic, i v období prohibice, i po minipivovarové revoluci, pivo (jeho vaření, distribuce, marketing i spotřeba) bylo vždy bělošské a (re)produkovalo bělošství. Jako sociologům, kteří mají velmi rádi různá piva, nám to začalo vadit a začali jsme s výzkumem,“ vysvětlují autoři, jak se k tématu dostali. A chtějí najít příběhy, které kvůli bělošství zmizely nebo byly zapomenuty.