Jeden z veteránů hnutí STAN, bývalý místopředseda Senátu a také starosta v krušnohorském Božím Daru, se po obci rád prezentuje jako ochránce přírody.

„Většinou po cestě sbírám hlavně igelitové obaly od sušenek apod.,“ svěřoval se nedávno facebooku s programem svých vycházek.

Na sociálních sítích jsou také k dohledání historky, kterak starosta rozesílá sousedům maily a esemesky s fotkami odpadků a peprnými komentáři.

Ze životního prostředí si udělal téma i na celostátní úrovni, v Senátu, kde strávil osmnáct let, měl v této oblasti hned několik iniciativ.

V poslední době se ale objevují informace, které Horníkův postoj k životnímu prostředí trochu zpochybňují.

Na místní úrovni se řeší projekt Banger Parku na místní sjezdovce, na který se v pásmu ochrany vody navážely odpadky a jiný „bordel“, aby na navážce vznikla nájezdová rampa pro akrobatické lyžaře. Třešničkou má být v přírodně cenné lokalitě tzv. „airbag“, nafukovací doskočiště přes celý kopec, který zásadně ovlivní krušnohorský horizont.

https://nasregion.cz/atrakce-na-suti-a-bordelu-bozi-dar-spousti-kontroverzni-lyzarsky-park-379153/

Mezi místními se hovoří o vlivu provozovatele sjezdovek, božídarského podnikatele Antona Jurici, na starostu Horníka. V jeho obci stavitel realizoval během let takové množství stavebních zakázek, že místní vtipálci nedávno přelepili obecní cedule na název „Juricov“.

Přelepená cedule Boží Dar, duben 2024. Zdroj: Facebook

Dlouhodobé spojenectví starosty a místního stavitele podle mnohých stojí i za nejnovější kauzou.

Ve čtvrtek byla v Jáchymově představena iniciativa Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Zóna více než 1 200 kilometrů by se měla stát největší CHKO v zemi.

Jednání o CHKO se vedla dlouho, mezi ministerstvem, Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, místními obcemi i podnikatelským sektorem.

Výsledná podoba je podle všech kompromisem. Z pravomocí CHKO má být vyňat intravilán obcí, kde by stále měli právo rozhodovat o otázkách ochrany přírody pouze zastupitelé. Ministr Hladík na tiskové konferenci v Jáchymově upozornil, že jednání proběhlo více než sto.

Podle starostky Loučné pod Klínovcem Jany Nýdrové je garance Ministerstva životního prostředí pro radnice klíčová: „Většina našich obyvatel možnost vzniku chráněné krajinné oblasti podporovala. Zároveň ale měli obavy, jestli to nebude mít vliv třeba na občanskou vybavenost, vznik nových pracovních příležitostí v obci a podobně. Dohoda, ke které jsme společně dospěli, je garancí, že tyto obavy mít nemusejí.“ 

Podobně dohodu vnímá i starostka Abertamu Renata Mrňková: „Všichni, co tady žijeme, jsme pro ochranu přírody, ale potřebujeme, aby pozemky a nemovitosti občanů nebyly znehodnoceny, aby se sem chtěli lidé vracet a ne odcházet. Proto jsme rádi, že jsme našli shodu.“

Na tiskové konferenci seděli i zástupci místních podnikatelů, kteří uvedli, že jsou s podobou dohody spokojeni. „Taková spolupráce nám vždy dávala smysl. Vnímáme to tak, že naši zákazníci sem za tou přírodou jezdí,“ vysvětloval Petr Zeman, majitel Skiareálu Klínovec, největšího lyžařského centra v Krušných horách.

Hlavním oponentem dohody je právě Jan Horník, starosta Božího Daru. Vyhlášení CHKO považuje za „politické rozhodnutí bez jakékoliv přípravy“. Místo zřizování CHKO by podle něj měly peníze na ochranu životního prostředí dostat obce.

„Neznamená to, že bychom se stavěli proti ochraně přírody. Tu děláme už 30 let a umíme to,“ zdůraznil.

Zaznívají ale názory, že za odporem starosty Horníka je především zájem na výstavbě v osadě Ryžovna za Božím Darem.

Proti tomuto kontroverznímu projektu satelitové výstavby bojují krušnohorští ochránci životního prostředí už několik let. Původně zde bylo zamýšleno 82 domů, proti se postavil Spolek Ryžovna.

„Krušné hory jsou jednou z vybraných lokalit pro záchyt vody, vybudování tak rozsáhlého satelitu by jim rozhodně nepomohlo. Dost na tom, že už jsou v ohrožení i místní vzácné mokřady a rašeliniště,“ říkal zástupce Spolku Rudolf Chlad už v roce 2019.

Historická horská osada, která se proslavila jako lokace v seriálu Rapl, se nachází šest kilometrů od Božího Daru a jeho starosta Horník o developerských plánech v této oblasti hovořil dlouhodobě. A to přesto, že obec, třeba i v žádosti o zařazení Krušných hor mezi památky UNESCO, o žádné takové výstavbě nemluvila.

Starosta Horník ale tvrdil, že na Ryžovně se naopak dlouhá desetiletí plánovalo stavět.

Rudolf Chlad už v roce 2019 hovořil o tom, že zřízení CHKO by mohlo zachování genia loci velmi přispět.

Nyní plán na vyhlášení chráněné krajinné oblasti dostává konkrétní kontury. Má se táhnout podél německých hranic od Kraslic v Karlovarském kraji až po Petrovice v Ústeckém. Ty si přistoupení k CHKO samy vyžádaly.

„Těší mě, že obce v centrální části Krušných hor, které měly dříve výhrady, nyní s vyhlášením CHKO souhlasí,“ ocenil ministr Hladík.

Ten na tiskové konferenci čelil i dotazu na negativní postoj starosty Božího Daru, významného představitele koaličního hnutí STAN.

Hladík uvedl, že se bude snažit s Božím Darem ještě dohodnout. Připomněl, že ani Boží Dar nemůže rozporovat potřebu chránit třeba unikátní rašeliniště na jeho území.

Bývalý místoředseda Senátu Jan Horník ale reagoval velmi nevraživě. Na sociální síti se mezi příspěvky z karlovarského filmového festivalu tvrdě opřel i do ministra Hladíka, který se na tiskovce naopak snažil být i po přímém dotazu konsenzuální.

„A proč vláda tak chce CHKO? Protože neplní svá předchozí usnesení dřívějších vlád, v kterých se zavázala na vyčlenění určitého území ČR a jeho zařazení do různých zón jeho ochrany,“ tvrdí.

A nabídl ještě jeden důvod vzniku CHKO: „Aby si ministr Hladík ze skomírající vládní strany, kterou na Severozápadě stejně nikdo nevolí, udělal čárku?“ podivuje se „stanař“ Horník a nezdržel se poznámky, že lidovci Hladíkovi chybějí „koule“.

Na důvody jeho negativního postoje se starosty Horníka ptaly i ParlamentníListy.cz, otázky ale zůstaly bez reakce.

Starosta Horník přitom v minulosti, když ještě nebylo jasné, jaké parametry by měla, myšlenku krušnohorské CHKO podporoval.

Dokonce usiloval o to, aby její správa sídlila v jeho obci.

I na tiskové konferenci zaznívalo, že Horníka více než ochrana přírody nejspíš zajímá jeho „ryžovna“.