Navíc postup použitý k úpravě výdajového rámce a tvorbě rozpočtu vede k dalšímu rozmělňování rozpočtových pravidel. V dnešním stanovisku to uvedla Národní rozpočtová rada. Zároveň zopakovala, že návrh nezajistí dodržení limitů daných aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová na Exportním fóru v Mladých Bukách uvedla, že stát by při naplnění deficitů rozpočtů v letech 2021 až 2023 mohl brzy narazit na takzvanou dluhovou brzdu. „Obávám se, že dalším logickým krokem bude pouze to, že vláda dluhovou brzdu ve výši 55 procent HDP se nějakým způsobem asi bude postupně snažit zrušit,“ řekla Zamrazilová. Ze střednědobého výhledu na roky 2022 až 2023, který má ČTK k dispozici, vyplývá, že v roce 2022 by mohl být schodek státního rozpočtu 286 miliard korun a v roce 2023 pak 252 miliard korun.

„Vláda významným zvýšením výdajových rámců neponechává vůbec žádný prostor pro řešení nenadálých a neočekávaných událostí v roce 2021, což nelze považovat v současné nejisté době za racionální,“ uvedla rada ve stanovisku.

Pokud by byl podle rady v této podobě rozpočet schválen, znamenalo by to prohloubení strukturálního deficitu až na 4,5 procenta HDP. Zákonný limit je přitom čtyři procenta. „To vše navíc za předpokladu, že rozpočty obcí a krajů nebudou hospodařit s deficitem. Pokud by se tento předpoklad nepotvrdil, bylo by výsledné saldo ještě horší,“ uvedla rada.