Navíc postup použitý k úpravě výdajového rámce a tvorbě rozpočtu vede k dalšímu rozmělňování rozpočtových pravidel. V dnešním stanovisku to uvedla Národní rozpočtová rada. Zároveň zopakovala, že návrh nezajistí dodržení limitů daných aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová na Exportním fóru v Mladých Bukách uvedla, že stát by při naplnění deficitů rozpočtů v letech 2021 až 2023 mohl brzy narazit na takzvanou dluhovou brzdu. „Obávám se, že dalším logickým krokem bude pouze to, že vláda dluhovou brzdu ve výši 55 procent HDP se nějakým způsobem asi bude postupně snažit zrušit,“ řekla Zamrazilová. Ze střednědobého výhledu na roky 2022 až 2023, který má ČTK k dispozici, vyplývá, že v roce 2022 by mohl být schodek státního rozpočtu 286 miliard korun a v roce 2023 pak 252 miliard korun.

„Vláda významným zvýšením výdajových rámců neponechává vůbec žádný prostor pro řešení nenadálých a neočekávaných událostí v roce 2021, což nelze považovat v současné nejisté době za racionální,“ uvedla rada ve stanovisku.

Pokud by byl podle rady v této podobě rozpočet schválen, znamenalo by to prohloubení strukturálního deficitu až na 4,5 procenta HDP. Zákonný limit je přitom čtyři procenta. „To vše navíc za předpokladu, že rozpočty obcí a krajů nebudou hospodařit s deficitem. Pokud by se tento předpoklad nepotvrdil, bylo by výsledné saldo ještě horší,“ uvedla rada.

Ta dnes také upozornila, že maximální hodnotu deficitu odvozenou v dubnové Rozpočtové strategii veřejného sektoru ve výši 273 miliard korun doporučovala nevyčerpat. „Stávající návrh však místo toho počítá naopak se schodkem o téměř 50 miliard korun vyšším,“ uvedla.

Navíc konstatovala, že dodržování podstaty rozpočtových pravidel není samoúčelné. Jejich respektování totiž podle rady velmi významně snižuje riziko vzniku dlouhodobé strukturální nerovnováhy veřejných financí, která si dříve nebo později vyžádá zásah. „Ten je zpravidla spojený s nárůstem daní a redukcí rozsahu poskytovaných veřejných služeb a negativně tak dopadá na životní úroveň obyvatel,“ uvedla rada.

Ministerstvo financí by mělo také podle rady vypracovat plán konsolidace veřejných financí, který například představilo Německo. V této souvislosti rada upozornila, že pokud Německo svůj plán snižování schodku rozpočtu dodrží, hrozí, že český schodek státního rozpočtu bude v letech 2022 a 2023 dokonce nominálně vyšší než v případě nepoměrně většího Německa.

„Čeští poslanci, kteří si od vlády při schvalování půlbilionového deficitu na letošní rok vyžádali předložení koncepce konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027, dokument v daném termínu do 30. září neobdrželi,“ upozornila rada.

Kvůli dopadům šíření koronaviru na příjmy státu ministerstvo financí letos prosadilo vedle navýšení schodku rozpočtu ze 40 na 500 miliard korun také novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti. Podle ní je pro příští rok možné zvýšit strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Změnu kritizovala Národní rozpočtová rada.

Dosud byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Česko v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP. Letos jej ministerstvo financí čeká 2,7 procenta.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Radě nyní předsedá ekonomka Eva Zamrazilová.