Podle ní má pro veřejné činitele trestní řád zvláštní sazby. „Tedy nikoli padni komu padni, nýbrž padni dvakrát tolik. Využije-li se zásada oportunity v trestním řízení, neplatí pro Ratha nic, co pro obyčejného člověka, i kdyby ukradl jen rohlík v krámu,“ píše Válová v úvodu svého zamyšlení.

Jiná pravidla platí pro veřejné činitele u soudu i v dalších ohledech. Běžný člověk by se po pádu z kola rozhodně neměl spoléhat na to, že soud shledá jeho účast nutnou a hlavní líčení odročí. Běžný člověk by měl soudu zaslat omluvu spolu s potvrzením od lékaře a zároveň dát soudu najevo, že se chce hlavního líčení účastnit, např. tím, že požádá o odročení. „Pokud by tyto kroky nepodnikl a soud neshledal jeho účast na hlavním líčení nutnou, proběhlo by hlavní líčení bez jeho účasti,“ popisuje běžnou situaci na svých stránkách Člověk v tísni.

Jenže v případu Davida Ratha proti medicínskému stanovisku Rathova ošetřujícího lékaře objednal soud zprávu soudního znalce. „Je to neekonomické, neboť kam by tento stát přišel, kdyby všem obžalovaným omluveným z hlavního líčení z důvodu nemoci opatřoval soudní znalce,“ přiznává Válová s tím, že je to nicméně zákonné a z hlediska vývoje procesu s Davidem Rathem logické.

Trestní řád rozděluje občany do dvou kategorií

Připomíná, že lidi do dvou kategorií rozděluje samotný trestní řád. „Veřejný činitel podle trestního zákona v případě prokázaného přijetí úplatku čelí trestu až dvanáct let na rozdíl od pětileté hranice u obyčejného člověka. A od výše trestu se odvíjí proces,“ uvádí Válová.

Pravdu má podle ní David Rath, když označil návrh trestu za spektakulární. Státní zástupce Petr Jirát však použil zásadu oportunity v trestním řízení, kdy sám státní zástupce nebo prokurátor rozhoduje o významu nebo zájmu, který je sledován. Zásada oportunity je v českém trestním řádu vyjádřena „společenskou škodlivostí“ jednání osoby. Podstatou principu oportunity je, že rozhodnutí státního zástupce se odvíjí od veřejného zájmu, tedy od společenské škodlivosti.

Závěrem Válová uvádí, že z jistého úhlu pohledu zjevně umožňuje český trestní zákon stíhat politiky i tam, kde by to u obyčejných osob bylo například neúčelné. Státní zástupci tak mají v rukou mocný nástroj. „Čin, který je u obyčejného člověka hodnocen například jako přestupek, může být u politika označen za trestný čin,“ upozorňuje Irena Válová.

Celý text je ZDE

Na tomtéž serveru se Válová věnuje také tomu, jaký trest hrozí advokátovi Michalu Pacovskému, který nejprve přijal a krátce nato zase odmítl obhajovat Davida Ratha před soudem. Česká advokátní komora totiž musí rozhodnout o podnětu tajemníka Komory Ladislava Kryma k přešetření jednání advokáta Michala Pacovského.

Válová pak podrobně popisuje, jaký bude osud podnětu. Může vyústit až do návrhu na kárnou žalobu, nebo naopak podnět může být zamítnut.

V kárném řízení může být kárně obviněný advokát zproštěn svých obvinění nebo kárný senát vynese rozhodnutí o kárné vině a advokát dostane uloženo některé z kárných opatření.

Kárným opatřením může být napomenutí, veřejné napomenutí, pokuta až do výše stonásobku minimální mzdy, dočasný zákaz výkonu advokacie až na 3 roky či vyškrtnutí ze seznamu advokátů a zákaz výkonu profese advokáta.

Celý text je ZDE