Senátor Smoljak by zřejmě měl mít i podporu TOP 09 a Pirátů, oproti tomu Stehlík může kromě ODS počítat i s podporou KDU-ČSL. Záměr opozičních pravicových stran spojovat síly a netříštit se pro říjnové krajské i senátní volby se ne všude daří.

Oba pánové v posledních týdnech hlasitě vystupovali k tématům, které rezonovaly v české společnosti. Jedním z nich bylo zvolení nových členů do Rady ČT, se kterým se jen těžko smiřuje senátor Smoljak. Ostře kritizuje především úspěšnou kandidátku ekonomku Hanu Lipovskou.

Smoljaka děsí oznámení nové radní Lipovské, že si k řešení otázek kolem ČT přizve Janu Bobošíkovou, která je podle něj „symbol nezdařeného pokusu o normalizaci z období televizní krize konce roku 2000“. „To už není ani coming out, to je otevřené vyhlášení války. Nebo svatého tažení proti nezávislosti médií veřejné služby, chcete-li,“ napsal ve svém facebookovém příspěvku.

Proti Lipovské veřejně vystoupil i na úterní demonstraci, která se konala na Hradčanském náměstí v Praze proti politice prezidenta Miloše Zemana a vlády. Přítomným zde při svém proslovu připomněl, že Poslanecká sněmovna zvolila do Rady ČT ekonomku Hanu Lipovskou, která zpochybňuje smysl existence ČT a princip veřejné služby zásadně odmítá.

O historikovi Eduardu Stehlíkovi bylo slyšet v souvislosti s otázkou, jaká byla role vlasovců v osvobození Prahy. Se svým názorem se zařadil mezi ty, kteří tvrdí, že Prahu neosvobodili vlasovci a Rudá armáda přijela do opuštěného města.

„Pro mě bylo neuvěřitelné, jak najednou po 75 letech od druhé světové války jsou někteří lidé překvapeni, jaktože tady v Praze byli nějací vlasovci. A že ještě mohli sehrát pozitivní roli. Nedá se hovořit o tom, že se to nestalo. Na druhou stranu je scestné hovořit o tom, že Praha byla osvobozena vlasovci. Hodně bojů si vybojovali povstalci a Pražané sami. Rudá armáda dorazila do města z větší části opuštěného nacistickou armádou, která den předtím podepsala kapitulaci,“ uvedl Stehlík.

V současnosti je Stehlík ředitelem památníku Lidice, se kterým je spojená „kauza Lidice“, kterou rozpoutal historik Vojtěch Kyncl svým osočením, že jedna z obyvatelek Lidic udala Židovku. „Celé obvinění vzniklo na základě jednoho dokumentu, jehož autor měl své zájmy,“ uvedl v lednu ke kauze Stehlík.