Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) prozradil, že bylo Česku vyhrožováno, že přijde o peníze z fondů EU, pokud bude dál odmítat povinné kvóty pro uprchlíky. Je ovšem třeba říci, že se od tohoto kroku distancovali jak předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, tak německá kancléřka Angela Merkelová. Hosté ve studiu ČT se shodli, že by to byl absolutně nepřijatelný krok. Mezian navíc zdůraznil, že debata o kvótách zastiňuje podstatu uprchlické krize. Zahradil mu dal jasně za pravdu a Evropskou komisi v tomto smyslu označil za bezradnou.
Evropa musí jasně říci: Nejezděte sem, míní Zahradil
EU se musí postarat o ochranu svých vnějších hranic. „V krajním případě je to použití i netradičních sil, může to být i armáda. Ono to nevypadá příliš pěkně, vyvolává to jakési reminiscence na doby minulé, ale je vidět, že velké evropské země nemají problém s ostrahou hranic, když je potřeba,“ podotkl europoslanec. Následně upozornil na to, že Itálie či Řecko v minulých měsících a letech nahlas neříkaly, že potřebují pomoc s ostrahou hranic.
„EU musí také jasně vzkázat do krizových oblastí, že Evropa není schopna ani ochotna přijmout všechny. V tomto smyslu byl velmi nešťastný vzkaz německé kancléřky Angely Merkelové, že přijme všechny Syřany. Ten vzkaz z Evropy by měl být přesně opačný: Nemůžeme vás přijmout všechny, rozmyslete si to, ta cesta je velice nebezpečná,“ konstatoval Zahradil. Následně si kladl otázku, jak vlastně budeme nutit uprchlíky, aby zůstali v zemi, ve které zůstat nechtějí. Na to by měli evropští politici odpovědět.
Podle senátora ovšem ani to nestačí. V první řadě je prý třeba zničit Islámský stát, na čemž se musejí diplomaticky domluvit velcí hráči. „Domnívám se, že Islámský stát dostává i určitou podporu zvenčí,“ poznamenal Mezian, podle něhož to musí přestat. Připomněl také, že česká velvyslankyně v Sýrii Eva Filipiová varovala před tím, aby Západ vojensky podporoval opozici proti Asadovi. I to prý ukazuje, že se mocnosti musejí posadit k jednomu stolu a diplomaticky jednat.
Zahradil však v diplomatickou cestu řešení krize příliš nevěří, protože tu proti sobě stojí zájmy Ruska a Spojených států. Zásadní podle europoslance je, aby Írán jakožto regionální mocnost nezískal jadernou zbraň. Pokud by k tomu přece jen došlo, mohly by se dít věci dosud nevídané v tom nejhorším smyslu slova.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp