Předseda STAN a ministr vnitra Vít Rakušan vyrazil na přelomu dubna a května na desetidenní diplomatickou cestu do Afriky. Před odletem zdůrazňoval, že nejde o žádnou dovolenou, ale o snahu posílit v afrických státech značku jak České republiky, tak EU jako celku. Vyrazil na návštěvu Senegalu, Ghany a Rwandy.
Ve Rwandě Rakušan debatoval o možné spolupráci v oblasti bezpečnosti s ministrem obrany generálmajorem A. Murasirou.
Ve Rwandě také uctil oběti genocidy, která se v této zemi odehrála v roce 1994. Masové vyvražďování etnické skupiny Tutsiů (většina obětí) a umírněných Hutů probíhalo od 7. dubna do 15. července zmíněného roku. Hutuští radikálové během ní zavraždili až milion lidí a dalších 2,5 milionu lidí bylo vyhnáno ze svých domovů.
„Uctění památky obětí genocidy ve Rwandě. Tahle nevelká africká země před 29 lety zažila šílené masové vyvražďování etnika Tutsiů i umírněných Hutů. Obětí řádění radikálů se tehdy stal až milion lidí. Je dobře, že si tady tyto tragické události připomínají, aby se podobné hrůzy už nikdy neopakovaly. Přeji Rwandě, ať jde i nadále mírumilovnou cestou,“ napsal Rakušan na twitteru. Ve Rwandě prý také podepsal dohodu o zamezení dvojího zdanění a i tady jednal o otázkách bezpečnosti a migrace. A v neposlední řadě také o obchodních příležitostech pro české firmy.
MF Dnes, dva měsíce po uplynutí cesty, Rukašanovu pouť zhodnotila. Odvolala se přitom na názory českých afrikanistů. „Až na memorandum ve Rwandě nedošlo k podepsání jiných smluv o spolupráci na jakékoliv úrovni. Tudíž se může zdát, že cesty do Senegalu a Ghany byly pouhou výměnou slov a možná slibů bez jakýchkoliv závazků,“ zhodnotil výjezd afrikanista Vojtěch Šarše z Univerzity Karlovy.
List zjistil na základě dotazu dle zákona o svobodném přístupu k informacím, že cesta stála 880 tisíc korun. Členy delegace bylo 12 lidí, Rakušan měl s sebou i dva ochránce.
V jistém smyslu ale tato cesta Česku i pomohla, protože pomohla upevnit již existující vazby na africké země, nebo vytvořit vazby nové. Je to příprava na dobu, kdy budou africké státy hrát důležitější roli při spolurozhodování o chodu světa.
Problém je podle afrikanistů v tom, že kupříkladu Rwanda rozhodně není demokratickou zemí a Česko, které se zaklíná důrazem na lidská práva, jedná i v této zemi. „Není například tajemstvím, že africké nedemokratické vlády prostředky kyberbezpečnosti využívají k monitoringu a potlačení opozice,“ zmínil upozornil Jakub Zbýtovský z Univerzity Hradec Králové.
Už při samotné cestě se přitom objevil problém s Rakušnovým outfitem.
„30. dubna se objevil v Ghaně, kde ho přivítal náměstek ministryně zahraničních věcí Kwaku Ampratwum-Sarpong. V pevnosti Cape Coast uctil Rakušan památku transatlantického obchodu s otroky, ke kterému docházelo v minulosti. Jenže na místo dorazil ve velmi krátkých kalhotách a na sociálních sítích si za to vysloužil porci kritiky.
Se svou troškou do mlýna přispěla také bývalá poslankyně za hnutí ANO Marcela Melková.
„Dnes je opravdu nádherně! Úplně jako vzít si kraťasy a jet uctít nějakou památku,“ napsala na twitteru.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák