Podle Connollyho velký objem plánovaných externích splátek další finanční krizi v Rusku s největší pravděpodobností nezpůsobí. „I když se podobné spekulace objevovaly mezi experty poměrně často, ruskou vládu nijak zvlášť nezneklidňovaly. Významný podíl ruského zahraničního dluhu se totiž nevztahuje k západním bankám, ale k ruským firmám registrovaným v zahraničí. Splácení tohoto typu dluhu se dá snadno rozplánovat dle potřeb vlády. Finanční krize by tedy Rusku neměla hrozit. Byť absence přímých zahraničních investic je jistě velmi znepokojující skutečnost,“ uvádí Connolly na internetových stránkách nezávislého institutu Chatham House, který byl založen před téměř sto lety a zaměřuje se na globální i regionální analýzy související s ekonomikou i politikou.

„Dramatické oslabení rublu v průběhu zimních měsíců a pokles devizových rezerv byly jasným důkazem oslabení a zranitelnosti ruské ekonomiky, která utrpěla snižujícími cenami ropy. Hlavní důvod oslabení ruské měny však nesouvisel přímo s poklesem cen ropy. Větším problémem bylo to, že v důsledku sankcí neměly ruské společnosti přístup na západní kapitálové trhy. A to se přitom netýkalo jen těch firem, proti kterým byly sankce zaměřeny,“ konstatuje Connolly. Ruské firmy podle Connollyho nemohly refinancovat stávající dluhy a musely je splácet v termínu. „Výsledkem bylo, že celkový zahraniční dluh Ruska klesl ze 728 miliard dolarů v lednu 2014 na 597 miliard na konci roku,“ zmiňuje Connolly.

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE

Výrazné snížení dluhu o 130 miliard dolarů bylo dle Connollyho důsledkem kombinace splátek a snížením hodnoty rublu v dolarech. „Nárůst odlivu kapitálu dosáhl za loňský rok 154 miliard dolarů a bylo to částečně řízeno vynuceným splácením vnějšího dluhu. Což zase přispělo ke snížení ruských devizových rezerv. V průběhu roku 2014 se devizové rezervy Ruska snížily z původních 510 miliard dolarů na 388 miliard dolarů a nyní se pohybují na úrovni 356 miliard dolarů,“ zmiňuje Connolly. V příštích osmnácti měsících by podle Connollyho měly splátky externího dluhu Ruska činit asi 70 miliard dolarů. „Vzhledem k tomu, že má Rusko dostatečné množství devizových rezerv a k tomu, že ruské firmy mají k dispozici stále vysoké příjmy v cizí měně, by se neměla ruská vláda takové částky nijak obávat,“ míní Connolly.

„Znamená výše uvedené, že ruská ekonomika není v ohrožení? Věci se mají tak, že pravděpodobnost vzniku finanční krize je poměrně nízká. Další náhlý a setrvalý pokles cen ropy by jistě způsobil problémy, ale nezdá se, že by se takový scénář mohl naplnit a Rusko by snad mohlo postihnout strádání podobné tomu na konci 90. let minulého století,“ má jasno Connolly, který ovšem dodává, že další ekonomické ukazatele pro Rusko nijak povzbudivé nejsou. „Příliv přímých zahraničních investic klesl na alarmující úroveň. Ve druhé polovině loňského roku byl negativní. Ani výhled do blízké budoucnosti nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl změnit. Kdyby to mělo pokračovat po delší časové období, tak by se růst produktivity ekonomiky dále zpomaloval, snížila by se mezinárodní konkurenceschopnost Ruska a to by se nakonec promítlo i v propadu životní úrovně obyčejných Rusů,“ uzavírá Connolly.