Fleischmann na úvod objasnil, že pojem inteligent v Čechách značí idiota nebo člověka, který nějakou blbost spáchal či hodlá spáchat. Vůbec největší idiot je však prý tradičně intelektuál, tj. člověk zakrývající za svou předstíranou inteligencí svou nechuť k práci a případně svůj úmysl nějak škodit počestné kolektivitě.

Komentátor dále uvádí, že v lidové představě mají bytosti tohoto typu tendenci se shlukovat, což činí tak, že se společně povalují po kavárnách. Ty prý, na rozdíl od hospod, kde pracující lid pouze nevinně chlastá a zaslouženě odpočívá po vykonané práci, jsou místem neřesti, brlohem, kde se kují nekalé plány kombinující zapšklost a nenávist s odtržeností od každodenních reálií normálních lidí. „Ale pozor: intelektuál, umělec, není pouze blbeček a povaleč, je to především škůdce!“ podotýká Fleischmann.

Rudá nebo hnědá?

Odpor k intelektuálovi i metafora „kavárny“, kterou se prý rád ohání naše těmito podezřelými kruhy osočovaná hlava státu, se dá dle Fleischmanna vystopovat v dobách komunismu, kdy se často hovořilo o „pracující inteligenci“, čímž se jemně naznačovalo, že tu je ještě inteligence jiná, ta, která nepracuje a na kterou je nutné si dát bacha.

Komentátor nicméně jedním dechem podotýká, že komunisté neměli na podezřívavost a ostražitost vůči intelektuálovi a umělci monopol. Slovo „intelektuál“ totiž používali jako nadávku nacisté, jak prý ukázal ve své analýze německý historik a jazykozpytec Dietz Bering. Přední tvůrce nacistické ideologie Alfred Rosenberg navíc dle Fleischmanna identifikoval, kde se tato „pakáž“ shlukuje. Podle Rosenberga je to velkoměsto, kde se „noční kavárny asfaltového člověka stávají dílnami teoretické bastardní dialektiky udávající nové ‚směry‘ a kde dochází k mixtuře Němců a Židů, z níž prý vzešel ‚od přírody odcizený pouliční druh‘“.

Náckové na Pražském hradě

„Bezpochyby ne každý, kdo používá metaforu kavárny k označení svých odpůrců, je nutně fašoun či nácek. Jak se ale zbavit dojmu, že s fašouny sdílí mnohé psychologické rysy a jako by patřil k témuž mentálnímu světu?“ říká k tomu Fleischmann, kterému se nepozdává výrok Jiřího Ovčáčka, který se poté, co nad Pražským hradem zavlály rudé trenýrky, nechal slyšet, že „pražská kavárna se fašizuje“. Podle komentátora se však spíše fašizuje Hrad.

„Co mají trencle společného s háknkrojcem? Chtěl nám tu snad někdo prostřednictvím mluvčího Ovčáčka připomenout tu těžkou recesi, jíž byla německá okupace, a jak se celý národ popadal smíchy za břicho, když nacisti vyvěsili na Hradě svou vlajku s tím jejich legračním křížem? K fašizaci dochází, a to ne tam, kde se to děje podle mluvčího. Otázku, jak ven z toho dřív, než bude pozdě, si dnes nekladou jen falešní kominíci,“ uzavírá Fleischmann.

Celý komentář ZDE