Více než šedesát významných institucí včetně České filharmonie, Národních divadel v Praze i v Brně, Člověka v tísni, AMU, Paměti národa, Syndikátu novinářů, Českého olympijského výboru, Knihovny Václava Havla, Díky, že můžem a dalších už nemohlo přihlížet tomu, že by se do konce roku nestihla schválit velká mediální novela včetně zvýšení televizních a rozhlasových poplatků, a proto vyzvaly předsedy vládních stran k zajištění nezávislosti a finanční stability médií veřejné služby tak, jak se k tomu zavázali v programovém prohlášení. Snaží se vyburcovat koaliční zákonodárce, kteří už sami začali otevřeně přiznávat, že by ke schválení mohlo dojít až v příštím roce. To by znamenalo, že by Česká televize i Český rozhlas mohly s navýšením koncesionářského poplatku počítat nejdříve od poloviny roku 2025.

Instituce se prohlášením a spuštěním petice snaží zesílit hlas podpory té části veřejnosti, která zatím nebyla slyšet, zatímco podle nich poslanci čelí kampaním komerčních médií. „Ve světě dezinformací a on-line prostoru potřebujeme silná nezávislá veřejnoprávní média více ‎než kdy jindy. Před 35 lety to byla jedna z věcí, kterou jsme chtěli: Nezávislá média, která tvoří jeden ze základů fungující svobodné demokratické společnosti,“ zdůvodnil Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni, proč nemůže zůstat nečinným. „Stabilní předvídatelné financování je jednou z důležitých podmínek existence svobodných médií a umělecké tvorby,“ vyjádřil Jan Burian, generální ředitel Národního divadla, obavy z toho, co by si veřejnoprávní média bez zvýšení poplatku počala.

Prohlášení šlo zkrátit na tři slova: „Chceme vaše prachy!“

Pikantní ovšem je, že ve výčtu zásluh a významu České televize a Českého rozhlasu signatáři tvrdí, že tato média představují klíčový a zároveň nejvyužívanější zdroj informací v krizových situacích, jako byly nedávné povodně nebo pandemie koronaviru. Přitom právě covidové období je valnou částí veřejnosti vnímáno jako obrovské selhání těch, co nás měli objektivně informovat. Ironický úsměv musí vyvolat i další tvrzení, že ČT a ČRo přinášejí nestranné a kvalitní informace. Podobně nevěrohodně působí i formulace, že rozhlasové a televizní poplatky zajišťují udržení nezávislosti na momentální politické moci.

Výzva těchto institucí obsahuje podle člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ladislava Jakla až příliš mnoho nadbytečných slov. „Šla by zkrátit na tyto tři: ‚Chceme vaše prachy!‘ O nic jiného tu přece nejde. Proč po veřejnosti nekoluje výzva se statisíci podpisů, ve které by diváci a posluchači vyzývali vládu: Zvyšte nám poplatky, nebo jinak začneme posílat své peníze na Vinohradskou a na Kavčí hory sami a dobrovolně! Že by to byla blbost? Jistěže. Já výzvu státem placených institucí považuji za nehoráznou,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Ladislav Jakl.

Fotogalerie: - Proti nízkým platům

Za erární peníze vytvářejí nátlak na toho, kdo se jim znelíbí

Tyto instituce se dle něj nemají proměňovat v nátlakové síly hájící své vlastní ekonomické zájmy. „Nemají mít žádné své zájmy. Mají plnit úkoly, pro které byly zřízeny a na které dostávají peníze z kapes daňových poplatníků. Jde z valné části o instituce, které dostávají od České televize a Českého rozhlasu veřejné peníze buď přímo ve formě dotování různých projektů, nebo prostřednictvím protekční podpory ve vysílacím čase. Anebo jsou to organizace pod vlivem jednotlivců, kteří mají své osobní hmotné zájmy na tom, aby jejich televizní a rozhlasový živitel dostal další injekci,“ vysvětluje radní motivaci těch, kdo se pod prohlášení podepsali.

Psali jsme:

Nenapadlo by mě. Disidenti jsou dojatí z vyznamenání od rozvědčíka. Igor Němec kroutí hlavou

„Na co si hrají.“ Pekarová v černém, přešlap Lipavského. Analytik zachytil, když Trump vítězil

Petr Zuska: Ďábel zůstal, covid byl jen první převlek. Má vlast je ničena

„Třetí osoby“, které nasypaly miliony do Pavlovy kampaně. Analytik odhadl zdroje

Podle člena Rady Českého rozhlasu Tomáše Kňourka nevyvíjejí tyto instituce jen nátlak na státní orgány. „Ale na kohokoli, kdo se jim znelíbí. Samozřejmě za erární peníze a s jednostrannou podporou provládních médií. Vyveďte mě z omylu, ale nepamatuji se, že by některá z těchto velevážených organizací vyvíjela nátlak na vládu třeba za množící se kauzy šikany lidí za jejich ‚nesprávný‘ názor nebo za nechutné výroky vrchního státního cenzora plukovníka Foltýna. Kde jsou? Vždyť tady jde o svobodu slova jako jedné z nedílných součástí demokracie bez přívlastků. Nebo jim je to jedno? Pokud se nezastáváte svobody slova, nemůžete se označit za ‚významnou českou instituci‘. Možná i proto, že řada ze zmíněných subjektů je financována ze zahraničí,“ říká pro ParlamentníListy.cz Tomáš Kňourek.

Stát má sloužit všem, a ne jedné skupině proti druhé

Významné české instituce, jak o sobě samy píší, vytvořily pestrou společnost, která svedla dohromady třeba Národní divadlo a Člověka v tísni. „Stačilo by říci, že jsou to stejní lidé. Ti, ‚kteří spolu mluví‘. Stát je pro ně nástroj, který má moc donutit občany a poplatníky, aby povinně financovali produkci, za kterou by dobrovolně nedali korunu. Ale stát má moc je k tomu donutit. Neplatič se může ocitnout v pozici terče sankcí mocenské mašinérie, a tak raději zaplatí. Dobrá, ale že někdo sobecky bojuje za své zájmy na úkor těch, co se nemohou bránit, to by člověk u těchto aktivistů ještě snad chápal. Ale nepochopitelné a neomluvitelné je to, že náš stát a naše vláda to dovolí a nemá problém chovat se jako nástroj vybrané nátlakové skupiny lidí, která si dělá nárok na peníze od lidí ostatních. Stát má sloužit všem, a ne jedné skupině proti druhé,“ zdůrazňuje Ladislav Jakl.

Ani varováním před ohrožením nezávislosti a finanční stability médií veřejné služby, pokud nebude novela co nejrychleji přijata, ho signatáři nepřesvědčili. „Nevím úplně, co to je nezávislost. Nezávislost na čem? Pro mne je u médií daleko důležitějším slovem ‚pluralita‘. Komplexnost a vyváženost může poskytnou jen mediální a informační trh jako celek. Svoboda a možnost výběru, to jsou pro mne srozumitelné termíny. Je Star Dance nezávislým pořadem? Nebo staré detektivky, komerční sporty? Více peněz pro tyhle veřejné (vlastně státní) instituce přinese jediné, rozlézání státem kontrolovaného sektoru po mediálním prostoru a umenšování prostoru pro pluralitní, konkurenční, mnohobarevné a státem neřízené soukromé vysílání. A to je také cílem. Naprostá dominance státní mocí kontrolovaných médií,“ konstatuje člen RRTV.

Fotogalerie: - Rozloučení s Marií Benešovou

Jen přes třetinu respondentů má ČT za nestrannou

V souvislosti s aktivitami těchto institucí je namístě připomenout, že bezmála tři čtvrtiny Čechů nesouhlasí se zvyšováním koncesionářských poplatků. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu agentury NMS Market Research. Návrh, který prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně, pracuje se zvýšením poplatku za televizní vysílání o 15 Kč měsíčně a se zvýšením rozhlasového poplatku o 10 Kč. Češi by tak od prvního ledna 2025 měli za televizi a rozhlas platit 150 Kč, respektive 55 Kč měsíčně. Takový návrh podle průzkumu odmítá 71 % české populace. Podle stejného průzkumu necelá polovina respondentů (49 %) uvádí, že ČT je dobrým zdrojem objektivních informací. Nestrannost ČT hodnotilo pozitivně jen 39 % Čechů a Češek.

Psali jsme:

„EU řekne, že neprší. Oni se tedy tváří, že je sucho.“ Nepřátelé svobody v ČR. Nestor médií promluvil

„Budou se dít věci.“ Za covidu drceni v ČT i vládou, nyní oceněni. Čeští vědci tuší, co vyplave

„Byl v rauši. Převzal to a neověřil.“ Fiala za výstup 17. listopadu hnán k demisi

Zvláštní změna v týmu Petra Pavla. Dorazil muž z ČT. Proč? Existuje víc verzí